USA hrají s Ruskem partii skrytou před světem
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil minulý týden, že rozhovory s Moskvou ohledně příměří a mírových rozhovorů na Ukrajině se nemohou táhnout donekonečna neboť čas k dosažení výsledku se chýlí k závěru. Existuje ale nějaká červená čára americké trpělivosti? O lecčems vypovídá jen velmi vlažné americké odsouzení ruského raketového útoku na Kryvyj Rih.
Spojené státy spíše hrají s Ruskem partii, jejíž detaily jsou skryty. Přesto něco napovědělo jednání zmocněnce ruského prezidenta Vladimíra Putina Kirilla Dmitrijeva ve Washingtonu minulý týden. Američanům na něm muselo hodně záležet, když ho vyjmuli z amerického sankčního seznamu.
Dmitrijev jednal s Rubiem i zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Mělo být dosaženo "smysluplného pokroku" ohledně příměří, další americko – ruské jednání má pokračovat tento týden. Došlo i na byznys: jednalo se o potenciálních společných investicích při těžbě kovů vzácných zemin a o rozvoji ekonomické spolupráce v Arktidě. Evropané musí zpozornět, když od Dmitrijeva zazněla slova o připravenosti amerických společností zaplnit mezery po evropských společnostech, které opustily Rusko.
Zaznívá to v době, kdy Trump zahájil celní válku proti evropským spojencům. Vzkazuje jim, že si v obchodě a Amerikou nevedli férově, teď je tomu ale konec a "musí jí platit hodně peněz". Viceprezident J.D. Vance si ještě přisadil konstatováním, že největší hrozbou pro Evropu nejsou Rusko a Čína, nýbrž její vnitřní problémy.
Evropa je tak nucena "bojovat" na dvou frontách. Chce nadále pomáhat Ukrajině na platformě "koalice ochotných", jenže prohlubující se neshody s USA i s negativními dopady na ekonomiku a politiku ji svazují ruce. Manévrovací prostor ji zužuje i rozhodnutí, že se americký ministr obrany Pete Hegset, ani další američtí zástupci, neúčastní dubnového jednání Kontaktní schůzky pro obranu Ukrajiny, označované za "Ramsteinskou skupinu". Pro Američany už není vyzbrojování Ukrajiny prioritou.
Tou je naopak dosažení nerovné "dohody o nerostech" s Ukrajinou, která znamená, že USA získají kontrolu nad jejich těžbou i většinou ekonomické infrastruktury země. Trump jí považuje za formu splácení dluhu za americkou pomoc. Dohodu v navrhované podobě se Ukrajinci zdráhají podepsat, zda to ustojí jisté není. Jasné je, že by to udělalo kříž nad ukrajinskou snahu o vstup do EU.
Na pozadí nejvážnějších otřesů transatlantické aliance od skončení studené války se
Evropané i Ukrajinci dostávají do nezáviděníhodné situace: nemohou si být vůbec jisti politikou Washingtonu a zároveň jsou závislí na tom, co dohodne Bílý dům s Kremlem.
Miloš Balabán, Právo