Už žádná tabu?

Dodávky německých tanků Leopard a amerických Abrams Ukrajině v boji proti Rusku znamenají další etapu západní pomoci.

Nejprve Ukrajinci dostávali vedle staré sovětské techniky protitankové komplexy Javelin, pak protiletadlové komplety Stinger, které následovaly raketomety HIMARS. Po prosincové návštěvě prezidenta Zelenského v Bílém domě dorazí na Ukrajinu baterie systému Patriot. Na Ukrajině už jsou i bojová vozidla pěchoty a obrněné transportéry západní provenience.

Mohou teď následovat stíhací letouny? První balónek už byl vypuštěn z Kyjeva. Poradce ukrajinského ministra obrany Alexeje Reznikova Jurij Sak prohlásil, že poté co Ukrajina dostane tanky je prioritou Kyjeva získání letadel s tím, že přesvědčit spojence není nepřekonatelné. Armáda má v hledáčku americké F-16 a F-15.

Německý kancléř Olaf Scholz zatím vzkazuje, že dodávky stíhaček nepřichází v úvahu, což je i názor amerického prezidenta Bidena. Není ale na místě použít bondovské "Nikdy neříkej nikdy"?

Nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra minulý týden v nizozemském parlamentu, připustil, že tamní vláda by se dodávkou stíhaček F-16 vážně zabývala, pokud by o to Kyjev požádal. A prohlásil, že ohledně zbrojních dodávek na Ukrajinu pro Nizozemsko neexistuje "žádné tabu".

Slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer informoval, že vláda je připravena předat Ukrajině sovětské stíhačky MIG-29, přičemž tento transfer už posuzuje s partnery v NATO i prezidentem Zelenským. I když je to poněkud zvláštní: Slovensko je aktuálně bez letectva, neboť dodávka Slovenskem zakoupených amerických stíhaček F-16 má zpoždění a jeho vzdušný prostor musí zajišťovat Česko a Polsko.

Takže uvidíme, co se odehraje na další únorové schůzce kontaktní skupiny pro Ukrajinu v německém Ramsteinu, kde se očekává jako hlavní téma problematika letectva a vzdušné podpory na Ukrajině.

Američané zároveň podle listu Washington Post už plánují, jak bude vypadat "poválečný řád". Kontury narýsoval americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ruské fiasko na Ukrajině musí vést USA a spojence k tomu, jak vytvořit trvalý a spravedlivý mír, podpořit územní celistvost Ukrajiny a pomoci ji zadržovat možnou budoucí agresi.

Jinými slovy Rusku se nesmí dát možnost oddychu, přeskupovat síly a znovu útočit. Ukrajinskou bezpečnost mají chránit výkonné zbraňové systémy, zejména tanky, protivzdušná obrana, silná nezkorumpovaná ekonomika (současné protikorupční tažení Zelenského je asi podmínkou pro další dodávky zbraní) a členství v EU.

Blinken též zopakoval, že USA nechtějí dopustit přímý konflikt s Ruskem, třetí světovou válku. Balancovat na hraně nicméně nemusí být jednoduché. Ze strategie Američanů i Rusů totiž vyplývá, že řešení konfliktu vidí v jeho maximální eskalaci. Že to nese mnohá rizika je nabíledni. Nemůže tak být mnohaletá konvenční válka bez jasného vítěze ještě tou optimistickou variantou?  

Miloš Balabán, Právo