Úzká zbrojní hrdla

28.06.2022

Od začátku války byly na Ukrajinu dodány zbraně všech typů v hodnotě několika miliard dolarů především od USA a Británie. Výrazně se zapojilo i Česko. Jak ale řekl minulý týden po setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem premiér Petr Fiala Česko už v podstatě vyčerpalo zásoby zbraní, které by mohlo bránící se Ukrajině poskytnout.

Vedle zbraní sovětské provenience, které měly k dispozici bývalé země Varšavské smlouvy putovaly na Ukrajinu i modernější zbraně a zbraňové systémy. Prezident Zelenskyj opět žádá těžké zbraně, především dělostřelectva spolu s municí, které by umožnily čelit nynější ruské ofenzívě na Donbasu. Téma to nepochybně bude i pro summit NATO v Madridu.

Náčelník britského štábu obrany admirál Tony Radakin ovšem prohlásil, že kvůli velkým dodávkám zbraní na Ukrajinu je nestačí výroba doplňovat. V projevu před Výborem pro zahraniční vztahy a obranu Sněmovny lordů uvedl, že to bude trvat několik let.

Není to jen britský problém, potíže mají i Američané. Ti poslali na Ukrajinu více než třetinu svých zásob protiletadlových přenosných raketových kompletů Stinger a protitankových kompletů Javelin. A pokud bude válka pokračovat tak to může být i polovina. Jenže firma Raytheon oznámila, že výrobu Stingerů může obnovit až příští rok, i když na to dostala kontrakt za 634 milionu dolarů. Kapacity evropského obranného průmyslu na tom rozhodně nejsou o moc lépe.

Úzkým hrdlem pro výrobu sofistikovaných zbraní je závislost na dodávkách hi-tech komponentů z Asie, např. z Tchaj-wanu. Jakýkoliv logistický problém, další vlna pandemie nebo dokonce ozbrojený konflikt ve východní Asii může vést i k přerušení dodávek.

Potíže s doplňováním zbraňového arzenálu mohou samozřejmě ztěžovat pomoc Ukrajině. Zvlášť když na Donbasu vidíme, že i když má určitě Rusko také problémy s doplňováním zbraní, stále disponuje obrovským arsenálem těžkého dělostřelectva a raket.

Je tu ale ještě vážnější problém: nesignalizuje zbraňový deficit, že USA a NATO mohou operovat pouze v kratším konfliktu? Co když se konflikt vymkne kontrole, což se s ohledem na míru napětí a konfrontace vyloučit nedá (viz eskalace kvůli sankčnímu zastavení dodávek ruského zboží do Kaliningradu přes Litvu) a rozšíří se za hranice Ukrajiny?

NATO by pak muselo bojovat na velkém území, ale s menším počtem zbraní. V současné nepředvídatelné situaci za absence jakýchkoliv diplomatických jednání o řešení konfliktu nemůžeme tuto možnost pominout. Dopady války na Ukrajině tak mohou být pro Alianci nakonec ještě širší a komplikovanější, než předpokládala.

Miloš Balabán, Právo