Váhání oslabuje Evropu při jednání o clech

Americký ministr obchodu Howard Lutnick v interview televizní stanici CBS News oznámil, že Evropa nedostane odklad se zavedením třicetiprocentního cla na evropskou produkci vyváženou za oceán od prvního srpna. Zároveň dodal, že nic nebrání Bruselu pokračovat s Washingtonem v jednání. Hlavu si s tím musí hlavně lámat eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Před časem řekl, že pokud k zavedení cel dojde, obchod mezi Evropskou unií a USA by v současné podobě skončil.

Americký prezident Donald Trump je toho názoru, že EU byla vytvořena s cílem zničit USA. Kritizoval, že má v obchodu s USA značný obchodní přebytek. Ano, řádově se jedná o 200 miliard eur ročně, jenže Evropa na druhou stranu trvale vykazuje deficit zejména v technologických službách – činí přibližně 150 miliard eur ročně.

A není nakonec hlavním Trumpovým cílem uvolnění unijních digitálních předpisů a regulací? Napovídá o tom tlak na Kanadu: ta, aby mohla o výši cla s USA dále jednat, zrušila ohlášenou daň z digitálních služeb, která by citelně dopadla na Metu, Google či Apple.

Evropa se teď musí přizpůsobit tomu, že jí Trump vnímá nikoliv jako spojence, nýbrž jako konkurenta na světovém trhu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová sice varovala Washington, že "budou podniknuty "všechny nezbytné kroky k ochraně zájmů EU", jenže ty jsou zatím spíš rozpačité.

Balíček cel, které měly zasáhnout americký export v hodnotě 21 miliard eur ročně, byl odložen. Další cla, zahrnující hlavně letadla, alkohol a potraviny, byla původně propočítána na 95 miliard eur, nakonec byla snížena na 72 miliard.

Diskuse o jeho zavedení ještě neskončila. Jen pro ilustraci: USA uplatňují cla na roční dovoz z EU v hodnotě přibližně 380 miliard eur.

Francie chce ale přitvrdit: požaduje zdanit americké technologické giganty, omezit americké investice a účast amerických firem ve veřejných zakázkách v Evropě.

Opatrnější je německý kancléř Friedrich Merz, který usiluje spíš o kompromis s Američany. Vysoké clo totiž může řádně pocuchat německé strojírenství, automobilový, chemický a farmaceutický průmysl. Sólovou celní jízdu ale unijní pravidla nedovolují.

Merz to má navíc doma těžké: na jedné straně mu Trump hrozí clem a na straně druhé ho nutí kupovat systémy protivzdušné obrany Patriot pro Ukrajinu za miliardy eur.

Jistá evropská nerozhodnost vyjednávání s Trumpem ztěžuje. Neměla by se inspirovat Čínou? Peking využil svou ekonomickou váhu srovnatelnou s EU, aby přiměl Washington k celnímu příměří a uzavření nové obchodní dohody.

Pokud toto Evropa nedokáže, dál to ohrozí její postavení a vliv ve světě. Trumpovo clo představuje v každém případě jednu z nejtěžších geopolitických zkoušek, kterou prochází po konci studené války.

Miloš Balabán, Právo