Válečná ekonomika

09.03.2022

Po pandemii bude mít i invaze Ruska a rozsáhlé ekonomické sankce velké důsledky pro globální politiku a ekonomiku. Srovnatelné se světovou ropnou krizí, která vypukla v říjnu 1973. Padesát korun za litr benzínu je jen vršek ledovce.

Izolace Ruska sankcemi, jedenácté největší světové ekonomiky, má vést ke změně jeho politiky a zastavení války na Ukrajině. Rusko stojí podle odhadů až miliardu dolarů denně. Podle The Economist sice Rusko čelí vážnému, ale nikoliv fatálnímu šoku, protože jeho finanční systém je izolovaný. Jenže ustojí blokádu technologických gigantů nebo úprk velkých západních společností s jejich know-how? Dá se čekat, že Rusové budou negativně reagovat na vysokou inflaci, propad rublu a své životní úrovně.

Okno do světa pro Rusko představuje Čína, která se k sankcím nepřipojila, i když si zároveň nechce zpřetrhat úzké vazby na USA a EU. Bude to znamenat další připoutání Ruska k Číně a akceleraci rozdělení světa do dvou ekonomických bloků.

Zajímavý je detail: vzájemný obchod mezi Čínou a Ruskem je již od sankcí izolován. Pouhá třetina obchodu probíhá v dolarech, v roce 2014 to bylo 97 procent.

Rusko je ovšem jedním z největších světových producentů surovin. Ropy, plynu a též niklu, paladia a hliníku. Jejich ceny teď raketově rostou, výroba všeho se na Západě prodraží, hodně bude tratit automobilový průmysl, opět poroste inflace.

Mluví se o ukončení importu plynu a ropy do Evropy. Realitu obnažil německý kancléř Scholz: "V tuto chvíli nelze zajistit energii pro Evropu k vytápění, dopravě, výrobě elektřiny a pro průmysl jiným způsobem.... "Má zásadní význam pro poskytování veřejných služeb a každodenní život našich občanů".

Válka dramaticky hýbe i cenami zemědělských komodit. Před válkou se Ukrajina s Ruskem podílely na globálním obchodu pšenicí více než čtvrtinou a s kukuřicí pětinou.

Zemědělský ekonom Illinoiské univerzity Scott Irwin míní, že ruská invaze na Ukrajinu by mohla zničit globální trhy s obilím tak hluboce, že by to mohl být největší šok v zásobování za několik desetiletí.

Potíže s nedostatkem a drahotou obilí by mohla způsobit velké problémy chudším zemím hlavně na severu Afriky. V živé paměti je "arabské jaro" kdy motivem vzpour v řadě arabských zemí byl i růst cen potravin. Teď se to možná zopakuje. Očekávejme další velké migrační vlny ze třetího světa.

Větší míru sociálního pnutí kvůli narůstajícím ekonomickým problémům zažije celá EU. Česko stojí před třemi výzvami: zvládnout uprchlickou vlnu z Ukrajiny, zajistit elementární sociální stabilitu a bezpečnost země. Ministr financí Zbyněk Stanjura tak oprávněně mluví o válečném rozpočtu.

Miloš Balabán, Právo