„Válečné hry.“ Co bylo před několika lety pouhou bezpečnostní fikcí se dnes stává realitou

Na rozhraní mezi Evropou a Ruskem kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině přituhuje. Nad územím členských států NATO – Polska a Rumunska - se objevují ruské drony. Tři ruské stíhačky MIG-31 byly vyprovozeny z estonského vzdušného prostoru italskými stíhačkami F-35.

Připomíná to léta studené války, kdy byly na denním pořádku podobné incidenty, jež odrážely tehdejší velmocenské soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Právě nad Baltem byly v dubnu 1950 a v červnu 1952 napadeny sovětskými stíhačkami americká letadla. A naopak 1. května 1960 bylo pilotované americké výzvědné letadlo U-2 pilotované Garym Powersem sestřelené nad Sverdlovskem (dnes Jekatěrinburg), hluboko na sovětském území.

Válka kvůli tomu tehdy nevznikla, jen se výrazně zkomplikovalo tehdejší "tání" mezi oběma velmocemi – americký prezident Dwight Eisenhower neuskutečnil návštěvu Sovětského svazu poté, co v roce 1959 navštívil Spojené státy tehdejší šéf sovětských komunistů Nikita Chruščov. A obě velmoci nakonec udržely nervy na uzdě i za Karibské krize, kdy Sověti sestřelili 27. října 1962 další U-2 nad Kubou.

USA se neuchýlily k vojenské reakci ani 1. září 1983, kdy Sověti sestřelili civilní dopravní letadlo, které omylem přeletělo sovětské území na Dálném východě. Tato nešťastná událost způsobila smrt 269 cestujících a členů posádky, včetně jednoho úřadujícího amerického kongresmana.

Dnes je v "první linii" Polsko, které nemůže být v klidu. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski prohlásil 22. září na zasedání Rady bezpečnosti OSN na ruskou adresu, že "Pokud do našeho prostoru vletí jiná raketa nebo jiný objekt, ať už úmyslně nebo náhodou, a bude sestřelen a trosky dopadnou na území NATO, nechoďte si sem stěžovat. Byli jste varováni."

O pár dní později ale Sikorski na Varšavském bezpečnostním fóru mluvil o poznání opatrněji, když prohlásil, že "nyní musíme být opatrní s našimi vojenskými letadly a loděmi poblíž hranic Ruska, nepotřebujeme konfrontaci." Také německý ministr obrany Boris Pistorius zdůraznil, že sestřelení ruských letadel by bylo nebezpečné a varoval ostatní členy NATO, aby nespadli do Putinovy "eskalační pasti". "Jednat obezřetně není zbabělost, ale být zodpovědný vůči vlastní zemi a míru v Evropě."

Na tenké válečné hraně

O čem to vypovídá? Pohybujeme se na tenké válečné hraně, kdy se jakýkoliv "špatně přečtený" incident může stát spouštěčem rozsáhlejší konfrontace. I čeští politici si toho musí být zvláště v současné době vědomi. Měli by se tak možná věnovat i promýšlení nejrůznějších scénářů, které mohou nastat v čase eskalujícího napětí mezi Ruskem a NATO.

V této souvislosti si zaslouží pozornost podcastová čtyřdílná série Wargame nezávislého nakladatelství NWCMRS, která prostřednictvím autentické simulace odhaluje složitost krizového rozhodování státu. Účastníci, bývalí politici, diplomaté a experti, mezi které patří např. bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček, bývalý český velvyslanec v NATO Jakub Landovský, známý profesor a senátor Miroslav Bárta nebo bývalý politik a byznysmen Vladimír Mlynář, si musí poradit v roli politiků s fiktivními scénáři, které vychází z reálných bezpečnostních hrozeb.

Kromě incidentu se sestřelením letounu protivníka se budou scénáře věnovat diverzním aktivitám přímo na území České republiky, problematice nasazení českých vojáků do bojových operací i sporům uvnitř NATO a Evropské unie. Napětí bude eskalovat od diplomatických jednání až po rozhodnutí o vojenských krocích, které mohou zásadně ovlivnit bezpečnost státu. Dlužno přitom dodat, že to, co byla ještě před několika lety pouhá fikce, se dnes už částečně stává realitou.

Možná že by nebylo od věci, aby se s výsledky "válečných her" seznámila i nová politická reprezentace vzešlá z parlamentních voleb. Příští čtyři roky totiž nebudou, co se týče zajištění obrany a bezpečnosti státu, rozhodně vůbec jednoduché.

Miloš Balabán, Lidové noviny