Válečný kancléř a německý obrat

V listopadu 2011 pronesl tehdejší polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski svůj legendární projev v Berlíně týkající se místa Německa v evropské politice. Řekl v něm, že se méně bojí síly Německa než jeho nečinnosti. Bylo to chápáno i jako výzva, aby se Německo více angažovalo v evropské obranné a bezpečnostní politice.

Němci v tom byli zdrženliví. Svoji roli hrálo dědictví II. světové války a z toho vyplývající německý pacifismus, což mělo vliv na postavení německé armády ve společnosti. Zahraniční politika se opírala spíše na "měkkou moc" dle hesla "Wandel durch Handel (změna pomocí obchodu). V této souvislosti je možné připomenout i úspěšnou východní politiku kancléře Willyho Brandta z let studené války.

V komentáři ke koaliční smlouvě nové německé vlády SPD, Zelených a FDP vzniklé z voleb v září 2021 poznamenal jeden expert, že Němci budou dále chápat svoji zahraniční politiku jako "mírovou sílu" vydělávající na kultuře "strategického mlčení". To vyplývalo i z faktu, že Německo mělo zájem bezproblémově operovat na ziskových trzích na východ od Evropy - v Číně a v Rusku. Symbolem takové politiky byla po dlouhých šestnáct let kancléřka Angela Merkelová.

Čas ale oponou trhnul. Tato strategie se ocitla v konfrontaci s ruskou invazí na Ukrajinu v troskách. Kancléř Olaf Scholz se sice na poslední chvíli ještě v Moskvě pokusil takovému vývoji zabránit nicméně ruského prezidenta Vladimíra Putina od invaze neodradil. Po 24. únoru se tak stal "válečným kancléřem", který musí zajistit nový kurs německé zahraniční a bezpečnostní politiky.

V takové roli nebyl žádný z jeho předchůdců v kancléřském křesle. To, co nepřicházelo v minulých letech v oblasti obrany v úvahu je dnes na pořadu dne. V Bundestagu Scholz oznámil dlouhou sadu nevídaných kroků: Německo zvýší výdaje na obranu na dvě procenta HDP, zřídí fond 100 miliard eur (2,4 bilionu korun) pro bundeswehr, bude spolupracovat s Francií na výrobě bojových letadel, vybaví armádu ozbrojenými drony a nahradí stárnoucí letouny Tornado, které se používají k přepravě amerických jaderných zbraní umístěných v Německu.

Tyto kroky ovlivní celou evropskou politiku a budou mít určitě vliv i na evropský zbrojní trh. Udělá to kříž nad omezováním financování obranného a bezpečnostního průmyslu bankami a investory, protože je málo udržitelný a neperspektivní v rámci tzv. "zelené taxonomie", což byl trend, který se v uplynulých měsících objevoval především právě v Německu.

Celý obrat bude o to složitější v době, kdy se musí ekonomika vyrovnávat s řadou šoků a potrvá dlouho. Platí to pro celou Evropu, včetně Česka, které je navíc s Německem ekonomicky úzce propojeno. 

Miloš Balabán, Právo