Válka s jadernou pachutí

Prezident Miloš Zeman ve zdravici bezpečnostní konferenci na Pražském hradě uvedl, že scénář zkázy světa je nyní reálnější než kdy jindy. "Svět se na pomyslných hodinách posledního soudu o kousek přiblížil ke svému konci....Rozhodně nechci strašit, jen vím, že nynější konflikt se odehrává pod vzájemnou jadernou hrozbou a my můžeme spoléhat pouze na zdravý rozum a pud sebezáchovy alespoň některých aktérů."

Prezident uhodil hřebík na hlavičku. Situace, ve které se nyní nacházíme je ale vyústěním předcházejícího vývoje. Válka na Ukrajině se považuje za počátek nové studené války. Nejedná se ale o pokračování té staré studené, která byla jen přerušena třicetiletou přestávkou? V ní se sice podařilo udržet mír, jenže jak se nyní ukazuje nestál na pevných bezpečnostních základech. Přispívala k tomu i zásadní proměna globální geopolitické konfigurace.

I to byl důvod, proč docházelo k řadě otevřených konfliktů mezi klíčovými mocnostmi, včetně lokálních válek, ve kterých se odrážely i mocenské zájmy. Roztáčely se sankce i horečné zbrojení.

Existuje řada scénářů o vypuknutí globální války s ohniskem v asijsko-pacifickém regionu, kde by hlavními bojujícími stranami byly USA a Čína. Před dvěma lety se rozšířily o thriller "2034. Román příští války", jejímž spoluautorem je admirál James Stavridis, bývalý velitel Vrchního velitelství spojeneckých sil NATO v Evropě. Nakonec došlo v reálu k vypuknutí války v Evropě invazí Ruska na Ukrajinu.

Rusko uvedlo svoje jaderné síly do zvýšené bojové pohotovosti. Ministr obrany Spojených Států Austin na poslední chvíli ruší plánovanou zkoušku mezikontinentální balistické rakety Minuteman III. I když o ní byla Moskva informována. Američané zjevně nechtěli, aby nebyla vnímána jako demonstrace americké síly. Ministerstva obrany USA a Ruska zřídila mezi sebou horkou linku, která má pomoci zabránit případným vojenským incidentům a eskalaci v regionu. Ruský útok na Záporožskou jadernou elektrárnu ovšem ukázal, že existuje další dimenze jaderné hrozby.

To, čím nyní prochází Ukrajina, může mít další zásadní bezpečnostní dopad. Ukrajinský prezident Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil, že Kyjev udělal chybu, když souhlasil s tím, že se Ukrajina stane nejaderným státem. Co když neochota USA k otevřené vojenské pomoci Ukrajině a k vyhlášení bezletové zóny, (což by vedlo k válce s Ruskem) povede americké spojence k úvaze, zda si nepořídit jaderné zbraně, jako spolehlivý nástroj k zajištění bezpečnosti?

Významných zemí, které mají ekonomickou sílu a technologické kapacity k pořízení jaderných zbraní není málo. Výsledkem války může být rozpad režimu nerozšiřování jaderných zbraní.

Teď je nejaktuálnější vyhnout se otevřenému střetu mezi NATO a Ruskem v situaci, kdy se stávající bezpečnostní mantinely rozkládají nikoliv v řádu dnů, ale doslova hodin. Nelze vyloučit, že s možnou eskalací války se blížíme k opakování Karibské krize, ke které došlo právě před šedesáti lety.

Miloš Balabán, Právo