Válka způsobuje další ekonomický šok

V rozmezí pouhých šesti let svět zažívá třetí ekonomický šok. Po pandemii covidu a ruském vpádu na Ukrajinu na něj dopadá íránský konflikt. Jeho konec je zatím v nedohlednu, střet USA Izraele a Íránu může ještě eskalovat.

I když je Írán několikanásobně vojensky slabší, než Spojené státy použil proti nim efektivní zbraň: zablokoval Hormuzský průliv, přes který proudí klíčové komodity potřebné

pro chod globální ekonomiky z Perského zálivu.

Vypadla z ní třetina dodávek ropy a pětina plynu, což vede k prudkému nárůstu jejich ceny. Barel ropy se v prodával za 115 dolarů. Šéf Americké centrální banky Jerome Powell označil situaci na ropném trhu za "energetický šok určitého rozsahu a trvání", který vytvořil tolik nejistoty, že prostě teď vůbec nevíme, co se stane.

A i když se Hormuzský průliv podaří otevřít negativní dopady jeho zablokování na trh s ropou se budou podle expertů projevovat ještě šest až dvanáct měsíců.

Uzavření průlivu nejvíce pociťuje Asie, která ze Zálivu odebírá téměř 90 procent ropy a plynu. Indie omezuje průmyslovou a zemědělskou výrobu. V zemi s téměř jeden a půl miliardou obyvatel to může zvýšit sociální napětí. A Filipíny vyhlásily jako první země na světě stav energetické nouze.

Ohrožena je i Jižní Korea, jenž je navázaná na Katar nejen dodávkami plynu, ale i vedlejšího produktu jeho zpracování – helia, což je zásadní surovina pro zpracování počítačových čipů. Katar se přitom na jeho celosvětových dodávkách podílí třetinou. Pokud se výroba čipů, kvůli nedostatku helia v Jižní Koreji nebo i na Tchaj-wanu zpomalí, mohlo by to negativně ovlivnit boom rozvoje umělé inteligence, do níž investoři investovali už biliony dolarů. Opět se obnažila zranitelnost dodavatelských řetězců.

Ačkoliv ropa a plyn stále tvoří základ bohatství zemí Perského zálivu jejich energetické společnosti už nejsou jen jejími pouhými vývozci. Během posledního desetiletí se z nich též stali diverzifikovaní průmysloví giganti i s velkými chemickými závody například na výrobu dusíkatých hnojiv.

Produkují desetinu světové výroby a podílí se třiceti procenty na globálním exportu. Zajišťují i téměř padesát procent celosvětového námořního obchodu s močovinou. Jeho přerušení tak může vážně ohrozit globální potravinovou bezpečnost.

Ale i Evropa je ekonomickým rukojmím války. Především růst cen energií požene nahoru inflaci, což podkope snahu evropských lídrů restartovat ekonomický růst a dosáhnout větší globální konkurenceschopnosti. Problémem se může stát i další finanční podpora bojující Ukrajiny.

Také evropské vlády tak musí počítat s nemyslitelnými a nepravděpodobnými ekonomickými scénáři, které už po vypuknutí konfliktu předvídala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieová.

Miloš Balabán, Právo