Varování pro Francii i Evropu

Francie dnes slaví státní svátek – 234. výročí dobytí Bastily. Sváteční atmosféra je ale poznamenána nedávnou vlnou násilností, která se přelila zemí po zabití sedmnáctiletého teenagera alžírského původu při dopravní kontrole. Cílem útoků bylo 250 policejních stanic a též radnice, obchody, restaurace, školy, knihovny, divadla, sociální centra a depa dopravních podniků. Bylo spáleno více než 5 tisíc aut a vyrabováno přes tisíc nemovitostí a zatčeny byly téměř 4 tisíce lidí. K potlačení násilností bylo nasazeno 45 tisíc policistů.

Nicolas Baverez si v listu Le Figaro si nebral servítky: neúprosná vlna městského násilí odhalila nemocnou podstatu země.

Země podle něj finančně, politicky a společensky zbankrotovala a úřady odříznuté od reality nejsou schopny kontrolovat situaci.

Skutečností je, že dlouhodobé problémy s nezvládnutou migrací, systémovým selháním integrace dětí imigrantů, bujením "paralelních společností" zasažených radikálním islamismem dosáhly už takových rozměrů, že stačil jediný spouštěč, aby vypukla násilná tsunami.

Komplikuje to i situaci Francie ve světě. Pokud nemá prezident Macron pořádek doma svazuje mu to ruce i v zahraniční politice, kde má ambice vystupovat jako mluvčí Evropy, mj. s ideou o nutnosti posilovat její strategickou autonomii.

Dění ve Francii musí ale pozorně vyhodnocovat celá Evropa. Jedna jiskra k zapálení migračního sudu s prachem může stačit v Německu, Belgii, Švédsku, Nizozemí nebo Itálii. I tam roste napětí mezi lidmi s odlišným kulturním, etnickým a náboženským zázemím a většinovou populací, k čemuž přispívá nárůst nelegální migrace a její nezvládání Unií.

Podle italské premiérky Meloniové francouzské násilnosti potvrzují nutnost řešit migrační krizi. Krajně pravicové strany napříč Evropou je považují za varování před nekontrolovaným přistěhovalectvím. Je to i voda na mlýn odpůrcům migrační dohody EU.

Jenže pokud se občané obávají o svoji bezpečnost, majetek i život mohou dopřávat sluchu právě krajní pravici. Stačí se podívat na postupný růst popularity Alternativy pro Německo. A Marine Le Penové se dost možná umetá cestička, aby napotřetí Elysejský palác dobyla.

V Nizozemí právě padla vláda, neboť strany vládní koalice nejsou schopny se domluvit na reformě migrační politiky. Jádrem sporu je návrh premiéra Rutteho na omezení počtu žadatelů o azyl, který začíná být nezvladatelný.

Zatím se nezdá, že by "tradiční" pravicové, středové a levicové strany nalezly řešení vážného migračního problému.

Miloš Balabán, Právo