Varování z Německa

Německá policie při rozsáhlém zátahu po celé zemi, zatkla 25 lidí podezřelých z terorismu, převážně členů krajně pravicové skupiny Říšští občané v čele s poněkud obskurním princem Jindřichem XIII z Reussu.

Podle vyšetřovatelů připravovali svržení vlády. Počet podezřelých se přitom ještě zvýšil - mluví se až o 200 lidech. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová prohlásila, že spiklenci zosnovali "ozbrojený útok na ústavní orgány". Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann ještě přitvrdil: teroristé zamýšleli zcela zlikvidovat státní řád a měli v úmyslu spáchat konkrétní násilné činy.

Ambice měla skupina vysoké: vybudovat novou armádu a připravit násilný vpád do Spolkového sněmu, což připomínalo loňský vpád demonstrantů do amerického Kongresu. Rizikovým faktorem byla snaha získávat vojáky a policisty.

Připomnělo to tři roky starý skandál, kdy se ukázalo, že u speciálních jednotek armády určených pro boj proti terorismu několik vojáků používalo nacistický pozdrav Heil Hitler. Dvacet příslušníků těchto jednotek bylo vyšetřováno pro podezření z napojení na neonacistické kruhy. A šéf německé kontrarozvědky Thomas Haldenwang poslední tři roky označoval pravicové extremisty za největší hrozbu německé demokracii.

Německá vláda tak zjevně chtěla dát úderem preventivně najevo, že tvrdě zasáhne proti jakýmkoliv extremistickým projevům nebo plánům. A nezáleží na tom, že nyní mohou mít jenom relativně omezenou schopnost otřást robustním demokratickým systémem SRN.

Pro Němce je varováním historie. Vždyť kdo by v roce 1923 v Německu čekal, že se strůjce mnichovského "pivnicového puče" Adolf Hitler o deset let později stane říšským kancléřem, což povede ke světové válce?

Teď žijeme v jiné době, ale doba nejistoty a krizí může stejně jako před sto lety přát extremistům v jejich vábení občanům, že zavedou pořádek a řád. Nejistot málo není: ekonomická krize, vysoká inflace, drahé energie, strach z neřízené migrace nebo války. A k tomu vlády, které si s tím moc neví rady.

I proto se plíživě mění politická mapa v Evropě. Ještě tak před deseti lety byla v řadě zemí extrémní pravice považována za obskurní a nebezpečný okraj politického spektra. Dnes už tomu tak není, někde už vládne nebo spoluvládne či na politickou příležitost čeká v opozičních parlamentních lavicích.

A je varovné, že ve "vládě" Říšských občanů byla jako "ministryně spravedlnosti" i někdejší poslankyně za Alternativu pro Německo a berlínská soudkyně Brigit Malsacková Winkermannová.

Miloš Balabán, Právo