Varování za pět minut dvanáct

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek vystoupil v pátek ve sněmovně s varovným projevem. Konstatoval v něm, že společenská situace je podle něho nejdramatičtější od roku 1989.

A pokud se nevyřeší krize v energetice je ohrožen politický systém Česka s tím, že nenajde-li se celoevropské řešení je ohrožena i Evropská unie jako taková.

Dodal zároveň, že je třeba nacházet taková právní řešení, která umožní zkrotit ceny energií především ohraničením marží výrobců a obchodníků. Jeho slova o tom, že na zisk neexistuje právní nárok by člověk od pravicového politika nečekal. Tečkou varování se stala slova o tom, že pokud vláda nevyřeší krizi v energetice stejně tady dlouho nebude.

Blažek si zaslouží ocenění za upřímnost. Snad chtěl probudit vládu k tomu, aby konečně začala systémově konat, neboť její dosavadní kroky v krizi jsou nedostatečné. Příznačné je, že kritika se už ozývá z řad hejtmanů z vládních stran, kteří jsou mnohem blíže problémům lidí dole. Jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů Martin Kuba dokonce uvedl, že už se nedá mluvit o krizi, ale o kolapsu.

Jde skutečně o hodně, neboť v sázce je dost možná i osud nemalé části našeho průmyslu, což tvoří základ naší prosperity, v sázce se ocitá i potravinová bezpečnost státu. Jako z jiné planety zní zprávy z univerzit o potřebě omezovat výuku, protože nejsou peníze na elektřinu a vytápění. Nedivme se tomu, že se začínají ozývat hlasy po vládě odborníků, která by mohla v krizi kompetentněji řídit stát než stávající pětikoalice.

Snad nás může trochu uklidňovat, že problémy podobného typu jako my, byť i s akčnějšími vládami, než je ta naše má celá Evropa. Celá současná šlamastyka přitom vede k úvaze o tom, proč jsme se vlastně do ní dostali a zda bylo možné se jí vyhnout.

Ruská válka na Ukrajině k tomu nepochybně přispěla. Jenže není to jen vršek ledovce, pod kterým se skrývají diplomatická, politická a ekonomická selhávání a chyby evropských politických elit v celé třicetileté éře po skončení studené války, které se nyní dramaticky sečetly a vyústily v nečekanou explozi?

Existují i chyby taktického rázu. Zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě vyžaduje strategické myšlení, ne impulzivní rozhodnutí. Jenže ta převážila. Okamžitá omezení na dovoz ropy a plynu se nakonec negativně odrazila na energetické situaci Evropy. Teď musí Evropa pod tlakem řešit, odkud a jak nahradí ruské dodávky, přičemž si v tom zároveň jednotlivé země navzájem konkurují.

A Rusko kasíruje nemalé peníze za dodávky ropy a plynu na čínský a indický trh.

Pomůže tak z krize diplomacie, která by se pokusila najít východisko z války? Asi těžko, neboť jednání s Putinem jsou po půl roce ruské invaze považována za kapitulaci. Cílem je, aby nad ním Kyjev vyhrál. Na otázku, zda se tak může stát, ale německá ministryně zahraničí Baerbocková odpoví: "Nevíme. Tak brutální je realita".

Brutální je ovšem i perspektiva, že mezitím dojde i k ohrožení existence EU, jak varuje Blažek. Asi nás čekají ještě horší časy.

Miloš Balabán, Právo