Velké plány, bílá místa

Vláda se v posledních měsících snaží dělit "zbrojní koláč" mezi naše spojence. Němci nám tak mohou prodat tanky Leopard, Američané stíhačky F-35 a Švédové bojová vozidla pěchoty CV 90. To je náplast za odpískání další služby gripenů v AČR. O nich už ministryně Jana Černochová vůbec diskutovat nehodlá, i když zjevně představují rozpočtově úspornější variantu

Cena za letadla a BVP v součtu určitě výrazně přesáhne 100 miliard korun, a zvláště premiér Fiala a ministryně si jí budou muset před veřejností obhájit. Dá se očekávat, že v době ekonomické krize postihující většinu občanů to bude třaskavé téma, i když mohou argumentovat válkou na Ukrajině.

Náčelník generálního štábu AČR Karel Řehka prozradil, proč byl vybrán stroj F-35: je to letoun, který by měl být schopen plnit úkoly i za horizontem roku 2040. Výhled dokonce míří do let 2060 a 2070. Teď je ale aktuální abychom stihli přezbrojit do roku 2029, když víme, že výrobní kapacity F-35 jsou limitované. Třeba podstatně bohatší Kanada si už objednala 88 a Finsko 64 strojů.

A i když přicházejí velké vize nesmí se zapomínat na bílá místa resortu. Ruská válka vstoupila už do šestého měsíce trvání a za tuto dobu ministerstvo nezadalo jedinou významnou zakázku pro domácí (i zahraniční) obranný průmysl. Vláda se chlubí, že jsme na Ukrajinu vyvezly zbraně a techniku za několik miliard korun, bylo to ale nějak kompenzováno? Třeba Poláci byli v tomto ohledu mnohem flexibilnější. Přitom jde o zajištění obranyschopnosti státu.

Válka, neválka, byrokracie nadále brzdí armádní modernizaci. Lze to ukázat na zavádění do výzbroje izraelského protiletadlového raketového systému Spyder. Studie proveditelnosti, která doporučila jeho nákup je z roku 2016, smlouva byla uzavřena loni a kontrakt bude dokončen až v roce 2026. Celý proces se tedy potáhne celou jednu dekádu!

Už je jasné, že armáda by měla nakoupit obrněné transportéry Pandur k dovyzbrojení 4. brigády rychlého nasazení. Jenže opět se bude asi dlouho řešit jaké mají mít věže. A čas opět běží.

Generál Řehka aspoň potvrdil, že v případě výroby BVP by mělo být zapojení českého průmyslu minimálně 40 procent. Jen nesmí zapomenout, že od švédského výrobce BAE Systems zatím o lokalizaci výroby v Česku dosud nic nezaznělo, takže je to velké téma nejen pro armádní vyjednavače. Inspirovat se mohou v Maďarsku. Z 218 BVP Lynx od německé firmy Rheinmetall 172 vyrobí maďarský průmysl.

Nejenom na Valech, ale také ve Strakovce i na ministerstvu průmyslu a obchodu si musí pořád opakovat jednu mantru: národní zájem, ekonomický přínos a modernizace armády musí jít ruku v ruce.

Miloš Balabán, Právo