Venezuela a Pandořina skříňka

Americký prezident Donald Trump zahájil nový rok ostře – zavelel k útoku na Venezuelu a k únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Je to překvapivé, ale nepochybně logické vyústění vojenského a politického tlaku na Venezuelu v několika posledních měsících. Maduro byl totiž označen za hrozbu Spojených států, protože stál v čele gangu "Kartel sluncí" pašujícího do USA drogy.

V Karibiku probíhaly největší americké námořní manévry od dob Karibské krize v roce 1962 a to i s účastí největší americké letadlové lodě Gerald Ford. Nad venezuelským územím byla vyhlášena bezletová zóna, američtí vojáci útočili na plavidla, která měla převážet drogy, došlo i na zabavování tankerů přepravujících venezuelskou ropu. Cíl byl jasný: zbavit zemí finančních příjmů a přivést jí ke kolapsu.

Bylo ale pašování drog hlavním důvodem proč Američané nakonec provedli největší vojenskou intervenci v Latinské Americe od roku 1989, kdy sesadily vládce Panamy Manuela Noriegu? Moc přesvědčivé to není. Ano, z Venezuely se drogy pašovaly, ale rozhodně ne v takovém rozsahu jako z Kolumbie nebo Mexika. V jejich případě ale Bílý dům o žádné intervenci neuvažoval.

V pozadí venezuelské operace je spíš ambice Washingtonu znovuoživit Monroeovu doktrínu z počátku 19. století vyhlašující celý americký kontinent za výsostnou zájmovou zónu Spojených států. Odpovídá to dikci nejnovější Národní bezpečnostní strategie schválené na sklonku minulého roku Trumpem. V amerických médiích se také otevřeně mluví o "Donroově doktríně" jejímž cílem je i obnovení kontroly nad venezuelským ropným byznysem o níž Američany připravil charismatický předchůdce Madura Hugo Chávez.

Klíčovou otázkou je, co se bude ve Venezuele následně odehrávat. Venezuelané nemají důvod prezidenta Madura litovat. Země je díky jeho politice ekonomicky na dně, oslabila jí i masová migrace. Předloňské prezidentské volby byly zfalšovány. Odhady hovoří o tom, že reálná podpora Madura se pohybovala okolo dvaceti procent. Podpora jeho opozičního protikandidáta Edmunda Gonzáleze měla být dvoutřetinová.

Trump teď prohlásil, že Spojené státy budou "řídit zemi". Ví ale přesně jak? Opozice v čele s Maríou Corine Machadovou, nositelkou Nobelovy ceny míru, se o to hlásí. Jenže Venezuela se svými 31 miliony obyvateli, kolabující ekonomikou a kriminálními gangy může být po svržení tyrana kandidátem na společenský kolaps. Zkušenosti z Iráku nebo Libye jsou varující.

V každém případě je ale dění kolem Venezuely dalším potvrzením eroze stávajícího mezinárodního řádu. Je nakročeno i k naplnění prognózy britského týdeníku The Economist o tom, že Trump bude v roce 2026 chtít rozdělit planetu na tři sféry vlivu, ve kterých Washington, Peking a Moskva budou moci jednat podle svého uvážení. Geopolitické drama tak může pokračovatna Ukrajině nebo Tchaj-wanu.

Miloš Balabán, Právo