Výbušná směs

27.04.2022

Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) informoval, že celosvětové výdaje na zbrojení se v loňském roce zvýšily o 0,7 procenta v porovnání s rokem 2020 a poprvé přesáhly 2 biliony dolarů. První zbrojní pětka zůstává stejná: Spojené státy s 801 miliardami dolarů následované Čínou (293 miliard), Indií (76,6 miliard), Británií (68,4 miliard) a Ruskem (65,9 miliard). Všichni, s výjimkou miliardové Indie, jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN.

Jsou to obrovské sumy vynaložené navzdory globální pandemii, která svými ekonomickými dopady pocuchala rozpočty států napříč planetou. Analytici SIPRI přitom prognózují, že letošek se stane opět rekordním, kvůli invazi Ruska na Ukrajinu. Zřejmě se zvýší počet členských států NATO, které vydávají na zbrojení požadované dvě procenta HDP, zatím je jich osm z třiceti členů. Silný impuls v tomto ohledu poskytlo Německo rozhodnutím letošní vojenský rozpočet navýšit o 100 miliard eur.

Dále je otázkou, co si bude moci dovolit Ruko pod rozsáhlými sankcemi Západu. Analytici soudí, že rekordní příjmy za vývoz ropy a plynu jim to umožní.

Všímejme si také varování Mezinárodního měnového fondu. Ten předvídá, že kvůli válce na Ukrajině dojde ke globálnímu ekonomickému rozkolu, k růstu dluhů a veřejným nepokojům.

Šéf Světové banky David Malpass prohlásil, že kvůli výpadkům v dodávkách hrozí "lidská katastrofa" v podobě bezprecedentního nárůstu cen potravin o 37 procent. A pokus si to spárujeme s enormním nárůstem cen energií a všeho dalšího potřebného k normálnímu životu, vytváří to dost výbušnou směs.

Takže na jedné straně můžeme sice mít i v Česku dobře vyzbrojenou armádu, na straně druhé ovšem vedle ní masu ekonomicky frustrovaných občanů. Společnost jako celek pak bude i méně soudržná a odolná vůči mimořádným situacím, a navíc i náchylná k některým vábením z extrémních částí politického spektra se zdánlivě jednoduchými recepty na společenské neduhy.

Lukáš Jelínek ve včerejším Právu stav výstižně shrnul: "Jó, kdyby lidi byli tanky, na kačku by se nehledělo. Armáda má u vlády otevřený účet, občané ne. A když peníze na výzbroj prohloubí díru do kapsy příliš, propustí se o pár tisícovek státních zaměstnanců navíc nebo se jim zmrazí platy. Kam tento přístup povede, patrně koalice na svých poradách neprobírá."

Rozhodně by ale měla. Třeba i s vědomím toho, že bezpečnost státu se především odvíjí od toho, zda je politicky a ekonomicky stabilní. Bez toho se nemůže podařit udržet ani armádu plně funkční. V těžkých časech, které se na nás řítí to bude platit dvojnásob. Spoléhat na neviditelnou ruku trhu je dnes bezpečnostní riziko.

Miloš Balabán, Právo