Vznik Palestinského státu zůstává stále jen přáním

Po dvaadvaceti měsících války Izraele proti teroristickému hnutí Hamás, které předloni 7. října brutálně zaútočilo na Izrael, se zdá, že dospěla do kritického bodu. Gaza je vystavena humanitární krizi vyvolané nedostatečným přísunem potravinové pomoci a Izrael za to čelí sílící kritice mezinárodního společenství.

Stalo se to spouštěčem diplomatických snah o urychlení dvoustátního řešení, tedy stavu, kde by vedle sebe existovaly Izrael a samostatný Palestinský stát. Paradoxem je, že jednání o takovém řešení mělo být podle Izraelců útokem Hamásu na dlouho pohřbeno.

Vlnu uznání Palestiny odstartovala Francie, která tak hodlá učinit na zářijovém Valném shromáždění OSN. Po jistém váhání se připojila i Británie. V úterý oznámil britský premiér Keir Starmer, že jeho země uzná Palestinu, pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení humanitární krize v Pásmu Gazy a k uzavření příměří a dosažení trvalého míru.

Přidala se i Kanada, která též definovala svoje podmínky: reforma Palestinské samosprávy a volby bez účasti Hamásu.

Vše pečetí konference ke dvoustátnímu řešení zorganizovaná Francií a Saudskou Arábií za účasti 125 zemí, která se tento týden konala na půdě OSN v New Yorku. Klíčové jsou tři její závěry: požadavek na vznik demilitarizovaného palestinského státu, předání zbraní Hamásu palestinské správě a ukončení jeho vlády v Gaze. Odsouzení Hamásu za útok 7. října arabskými zeměmi je jistě průlomem.

Přejí si ale ukončení konfliktu vůdci Hamásu a izraelská vláda v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem? Zatím to tak nevypadá. Dohoda o příměří mezi nimi zatím není na obzoru.

Izraelskou pozici k probíhajícím diplomatickým manévrům vyjádřil izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon: "Na světě jsou tací, kteří bojují proti teroristům a extremistickým silám, a pak jsou tací, kteří před nimi přivírají oči nebo se uchylují k ústupkům".

Zároveň stále platí, že bez podpory Spojených států, nejmocnějšího spojence Izraele, je nemožné si představit mírový proces vedoucí k případnému dvoustátnímu řešení. To ale americký prezident Donald Trump odmítá bez ohledu na to, že nejbližší američtí spojenci ho preferují.

Dokonce pohrozil Kanadě, že pokud uzná Palestinu jako nezávislý stát, uvalí na ni další "oblíbená" cla. Tato absurdita jen podtrhuje rozkol Západu v palestinské věci.

Má ale Trump nějakou vizi možného mírového řešení a správy Gazy? Spíše nikoliv, pokud nepočítáme jeho tiše opuštěný nápad přebudovat ji na "Azurové pobřeží Blízkého východu", ovšem bez Palestinců.

Cesta k řešení možná nejsložitějšího geopolitického problému světa, trvajícího už téměř osm dekád, tudíž zůstává stále hodně zamlžená. Bez ohledu na silná politická gesta učiněná v posledních dnech.

Miloš Balabán, Právo