Záblesk naděje pro Palestince i Izrael po dvou letech války

Dnes uplynuly dva roky od brutálního teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael. Bylo při něm zavražděno 1 200 občanů židovského státu, více než 250 bylo zajato jako rukojmí. Šok na izraelské straně rychle vystřídal hněv a masakr se stal spouštěčem vojenské operace v Gaze proti Hamásu.

Jenže představa, že se podaří Hamás rychle zlikvidovat vzala brzy za své. Izrael se dostal do situace nekonečné války. Nejvíc dopadla na civilní obyvatele Gazy. Její velká část byla srovnána se zemí, o život přišlo okolo 60 tisíc Palestinců, humanitární krize dosáhla nevídaných rozměrů. Pokusy o diplomatické řešení další krvavé blízkovýchodní války končily neúspěchem.

Teď je ale na stole dvacetibodový mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho jádrem je ukončení bojů, propuštění zbývajících izraelských rukojmích za vězněné Palestince v Izraeli, stažení izraelské armády z Gazy, jakož i odzbrojení a odchod bojovníků Hamásu. Správu nad Gazou by měl převzít kabinet palestinských technokratů pod dohledem mezinárodního výboru vedeného Trumpem. Pásmo Gazy by mělo být demilitarizováno s účastí arabských zemí.

O víkendu se podle sdělení šéfa Bílého domu intenzivně vyjednávalo o mírovém plánu s Hamásem, arabskými a muslimskými zeměmi, v pondělí začaly nepřímé rozhovory o příměří v Egyptě. Už nesou první plody: ačkoliv Hamás minulý týden odmítal své odzbrojení, o víkendu změnil názor a již souhlasí s předáním svých zbraní nové správě Gazy. Situaci ale může ještě komplikovat pokračování bojových operací izraelské armády navzdory Trumpovým výzvám, aby byly ukončeny.

Netanjahu se ovšem ocitá pod tlakem doma. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že většina obyvatel židovského státu upřednostňuje dohodu s Hamásem o propuštění rukojmích a ukončení války. Rostou ekonomické problémy. Těch 130 tisíc záložníků povolaných do armády v ekonomice země chybí. Izraelská centrální banka odhaduje, že dva roky války stály zemi 55,6 miliard dolarů (přes jeden bilion korun). Roste i mezinárodní izolace Izraele kvůli způsobu jejího vedení, a to i ze strany některých izraelských spojenců na Západě.

Na druhé straně klíčové arabské země chtějí mírové řešení, a proto mohou na Hamás tlačit, aby ho akceptoval. Platí to především pro Katar, který asi nikoliv náhodou obdržel 1. října od Trumpa bezprecedentní bezpečnostní záruky: jakýkoli ozbrojený útok na Katar bude považován za přímou hrozbu pro bezpečnost USA. Je to reakce na izraelský raketový útok z 9. září.

Britský týdeník The Economist soudí, že i když hrozí, že Hamás a Netanjahu mohou dohodu nakonec sabotovat, přesto Trumpův plán nabízí nejlepší cestu ven z tragédie v Gaze.

Teď jde o to, aby se "mírová naděje" nerozplynula jako na Ukrajině.  

Miloš Balabán, Právo