Zamlžené evropské perspektivy

29.11.2022

Analytici předvídají pro rok 2023 Evropě vleklou energetickou a geopolitickou krizi. V listopadové prognóze Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) se můžeme dočíst, že členské země musí vydávat až 18 procent svého HDP na drahou energii, což je zhruba jednou tolik než v "mírových dobách". Je to stejná úroveň jako za ropných krizí v letech 1973-74 a 1978-79.

Ceny energií jsou nyní v průměru šestkrát vyšší než v minulých letech. Krizi sice zbrzďuje dosud mírnější zima a fakt, že zásobníky plynu po Evropě jsou téměř plné, situace i přesto zůstává vážná. 22. listopadu pohrozila Moskva zastavením provozu posledního funkčního plynovodu do Evropy a Ukrajina čelí kvůli ruským útokům na energetický systém obřím výpadkům dodávek elektřiny.

Příští rok se musí zásobníky plynu naplnit znovu, což nebude jednoduché, když už do Evropy nepoteče žádný ruský plyn. Experti předpokládají, že i přes import drahého amerického LNG bude Evropě chybět až 40 miliard kubíků plynu. Hrozí, že ztratí v některých průmyslových odvětvích konkurenceschopnost.

Nedostatek a vysoké ceny energií přitom vedou uvnitř Západu k tenzím a konfliktům. Stačí připomenout německé rozhodnutí se zastropováním cen plynu pro firmy za 200 miliard eur do března příštího roku, což podle názoru mnohých evropských politiků vytváří konkurenční výhodu pro německý průmysl.

Z Unie se ozvala i silná nespokojenost s drahým americkým LNG, který musí kupovat třikrát až čtyřikrát dráže oproti ceně na americkém vnitřním trhu. Amerika z toho těžkou hlavu mít nemusí - Evropa vyměnila jednu závislost za druhou a poptávka po LNG ve světě převyšuje nabídku. Zvláště asijské trhy jsou velké a lukrativní.

USA zjevně volí i taktiku ekonomického nacionalismu. Washington přijal zákon "O snížení inflace", který počítá s podporou energetiky, průmyslu a dopravy ve výší 400 miliard dolarů. Heslem podpory přitom je "vyráběj v Americe."

Řada evropských firem už ohlašuje přenesení výroby do USA. O snížení výroby v Evropě informoval i německý chemický gigant BASF. Není divu, že německý ministr hospodářství Habeck obvinil Ameriku z "požírání investic".

Ruská válka na Ukrajině sjednotila Evropu i USA. Politické, ekonomické i bezpečnostní rozpory z posledních let spojené i s vládou Donalda Trumpa ustoupily. Vlivem ekonomických dopadů války se ale mohou znovu dostat do popředí. Mohlo by to ohrozit i podporu Ukrajině.

Evropská unie si navíc musí lámat hlavu i s tím, zda úplně přijmout americkou strategii zadržování Číny, která má také nemalé ekonomické důsledky.

Příští rok tak naznačí, zda je Evropa schopná manévrovat v obtížném geopolitickém terénu s využitím své ekonomické síly, nebo zda se stane pouhým divákem v soupeření mocností se všemi dopady, které to politicky, ekonomicky a bezpečnostně přináší.   

Miloš Balabán, Právo