Západ a Kyjev teď závodí s časem

Ukrajina teď čelí nemalému náporu ruské armády. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiznal počátkem dubna, že ruské dělostřelectvo přestřeluje ukrajinské v poměru 10:1, systematicky je ničena ukrajinská energetická infrastruktura. Navíc se v příštích týdnech očekává zahájení velké ruské ofenzívy.

V této složité situaci se tak stalo schválení balíku vojenské pomoci Ukrajině americkým Kongresem po několika měsících odkladů velkým povzbuzením pro Kyjev. Klíčovou otázkou nyní je, jak rychle se podaří vojenskou pomoc dostat na Ukrajinu. Stanice CNN uvedla, že část vojenské pomoci, například dělostřelecké granáty, rakety pro protivzdušné systémy či jiná munice a zbraně, je ve skladech v Německu a Polsku, což by mohlo umožnit přepravit ji v řádu dnů, maximálně týdnů. Logistika bude nyní hrát mimořádně významnou úlohu.

Řada expertů ovšem upozorňuje na to, že ani větší dodávky dělostřelecká munice nebudou stále stačit na vyrovnaný souboj s Rusy. Pouze se o něco podaří snížit jejich převahu.

Podrobnější pohled na balíček americké pomoci také ukazuje, že se úplně nemusí stát tou "stříbrnou kulkou", která způsobí ve válce obrat. Pouze 28 miliard dolarů pomoci půjde na přímé vojenské dodávky, 13,9 miliardy je určeno na pomoc Ukrajině s nákupy techniky na trhu a 13,7 miliardy na nákup amerických zbraňových systémů od soukromého sektoru. Nákupy přitom určitě zaberou nějakou dobu

Je tak legitimní otázka, co se stane poté až bude fakticky urgentní pomoc na odražení ruské ofenzívy vyčerpána. Těžko se totiž dá očekávat schválení další s ohledem na blížící se prezidentské volby v USA. Evropa nemůže Spojené státy plně nahradit. Ostatně německý kancléř Olaf Scholz i přes novou americkou podporu opakovaně odmítl Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu Taurus.

Množí se i signály obav západních vlád z vyčerpání vojenských rezerv nutných pro vlastní obranu. A do případné další vojenské pomoci mohou promlouvat nejen americké prezidentské volby, ale i volby do evropského parlamentu. Bývalý ukrajinský ministr obrany Olexij Reznikov řekl portálu Politico, že si již v polovině léta 2023 definitivně uvědomil, že se u spojenců nahromadila veřejná a politická únava, což podporu Ukrajině, kvůli vnitřní politice v jejich zemích zpomalí. Nelze nicméně zapomínat na výraznou pomoc Západu při financování ukrajinského sociálního systému.

Zbraně ale nejsou jediným problémem pro Kyjev. Musí řešit i nedostatek vojáků. Tady by měl pomoci nový mobilizační zákon i snížení věku pro odvod do armády z 27 na 25 let. Americká pomoc by mohla pomoci, aby si Ukrajina personální deficit urychleně vyřešila.

Západ i Kyjev tak teď závodí s časem. Tento rok může být pro Ukrajinu rozhodující.

Miloš Balabán, Právo