Západ začíná dohánět únava z války

Podle názoru řady politiků a diplomatů by mohla Ukrajina vstoupit do Evropské unie už v roce 2030. Rozhodně se to ale nestane dříve, než se jí podaří ukončit válku s Ruskem, které jí napadlo. Experti přitom stále častěji upozorňují na riziko, že se konflikt může proměnit v nekonečnou opotřebovávací válku nebo zamrznout.

Hlavní prioritou by se proto nyní měla stát další finanční a vojenská podpora Kyjevu. A v tomto ohledu bohužel přicházejí velmi znepokojivé zprávy ze Spojených států, kde radikální křídlo republikánské strany začalo pomoc Ukrajině silně komplikovat. Není přitom jisté, že se prezidentu Joeu Bidenovi podaří situaci odblokovat. Tím spíše, že bezprecedentní odvolání republikána McCarthyho z funkce předsedy Sněmovny reprezentantů předznamenalo minulý týden další politický chaos ve Washingtonu. A velmi neblahou roli v tomto ohledu může sehrát i kampaň před prezidentskými volbami, která se už pomalu dává do pohybu

Nedostane se tak Evropa nakonec do situace, že za pomoc Ukrajině bude odpovídat hlavně ona? Dosud na ní Unie vydala přes 80 miliard eur. Šéf evropské diplomacie Josep Borell chtěl schválit pro příští čtyřletku balík vojenské pomoci za 21 miliard eur, to se mu ale nepodařilo, nyní chce prosadit alespoň 5 miliard eur pro příští rok. Snahu mu ovšem ztěžuje fakt, že unijní ekonomický růst dosahuje pouze hodnoty 0,8 procenta a Německo, nejsilnější člen sedmadvacítky zažívá dokonce hospodářský propad.

Evropští lídři by navíc měli zpozornět i nad výsledky rozsáhlého šetření Eurobarometru, kterého se poslední srpnový týden zúčastnilo 26 514 občanů ze všech členských států Unie. Jen 24 procent z nich uvedlo, že rozhodně souhlasí s "financováním nákupu a poskytování vojenského vybavení Ukrajině." Ještě loni v dubnu to přitom bylo 33 procent. Celkově za stejné období klesla podpora vojenského financování Kyjevu z 67 na 48 procent, přičemž podíl odpůrců naopak vzrostl z 26 na 34 procent.

Vlivný komentátor Wolfgang Münchau na serveru Eurointelligence varoval, že podpora Západu pro Ukrajinu je silná, nikoliv však nekonečná. Připočtěme k tomu ještě odtažitost, kterou začali ve vztahu k napadené zemi dávat najevo její sousedé a dosavadní silní zastánci Slovensko i Polsko – a rýsují se nám další politické komplikace.

Co se ukrajinského vstupu do Evropské unie týká, vyplatilo by se více politické střízlivosti. Nerealistické sliby v konečném důsledku mohou uškodit zejména Kyjevu a válkou těžce zkoušeným lidem. Není třeba zapřahat vůz před koně. 

Miloš Balabán, Právo