Zbraně a obavy

Ukrajina žádá další těžké zbraně, které mají pomoci zvrátit nepříznivý vývoj situace na donbaské frontě. Česko na to slyší. Ministryně obrany Jana Černochová proto žádá zbraně za dalších až 700 milionů korun.

Německo je rezervovanější. Deník Die Welt uvedl, že svoji vojenskou podporu Ukrajině minimalizovalo a během posledních devíti týdnů jí téměř žádné zbraně neposkytlo.

V USA se zároveň začínají ozývat i skeptické hlasy k udržitelnosti americké politiky na Ukrajině. Po schválení balíku čtyřicetimiliardové pomoci (téměř bilion korun) na dodávky zbraní, humanitární pomoc a podporu ukrajinské ekonomiky se ozval vlivný New York Times.

Redakční rada listu k balíku uvedla, že se jedná "o mimořádné náklady a vážné nebezpečí, a přesto je tu stále mnoho otázek na které musí prezident Biden dát odpověď americké veřejnosti, pokud jde o další aktivity Spojených států v rámci tohoto konfliktu."

Zřejmě to odráží obavu nakolik bude americká veřejnost ochotna podporovat americké angažmá někde daleko od Ameriky v době, kdy na ní dopadají krizové rány.

Walter Russel Mead ve Wall Street Journal pojmenoval některé neuralgické body možného dalšího vývoje. "Bez masivní vojenské a ekonomické pomoci Západu Ukrajina vleklou válku nepřežije. Co se stane s ukrajinskou měnou až země utratí vše na své přežití? Kolik dalších balíků v hodnotě 40 miliard dolarů ještě americký Kongres schválí?

Kolik pomocných balíků schválí ještě Evropská unie, když členské země samy čelí inflaci a vysokým cenám energií? Co když opravdu přijde hladomor ve třetím světě?"

Meadovy obavy rozvinul i šéf Evropské investiční banky Werner Hoyer: odhadl částku na obnovu Ukrajiny na tisíc miliard eur! Od EU se asi očekává, že to zaplatí. V situaci energetické krize, vysoké inflace a průměrné zadluženosti členských zemí v objemu 92 procent HDP to nebude snadné. Podpora veřejnosti má své limity.

Tlačí to politiky k hledání diplomatického řešení. Nevypustil nakonec Henry Kissinger v Davosu za Washington "zkušební balónek", když vyzval Ukrajince, aby se smířili s územními ztrátami po roce 2014, což by mohlo válčení ukončit?

O něčem vypovídá i sobotní telefonát Putina s prezidentem Macronem a kancléřem Scholzem i ohlášená možnost tripartitních telefonických rozhovorů prezidentů Zelenského, Putina a Erdogana.

Pro Ukrajinu je "krvavý kompromis" těžko přijatelný, určitě by ohrozil i Zelenského. Na misce vah je ale hrozba, že se neukončená válka může stát spouštěčem vážného politického, bezpečnostního a ekonomického rozvratu i na Západě, což by nakonec ochromilo schopnost Ukrajině pomáhat. Pro politiky je to skutečně ďábelské dilema.

Miloš Balabán, Právo