Zbraňový bolehlav

Americká vojenská pomoc Ukrajině už přesáhla tři miliardy dolarů (68 miliard Kč). Zbraně a munici za další miliardy poslaly i jiné země NATO a EU, včetně Česka. Předseda sboru náčelníků štábů generál Milley v Kongresu sdělil, že celkem Západ dodal Kyjevu 60 tisíc protitankových a 25 tisíc protiletadlových zbraní. V plánu jsou další dodávky munice, dělostřeleckých zbraní a taktických dronů. Válka se ale protahuje, její konec je v nedohlednu a zbraně začínají docházet.

USA už poskytly Ukrajincům třetinu svých zásob protitankových střel Javelin a víc už dodat nemohou, neboť doplnění jejich arzenálu není otázka týdnů či pár měsíců. Kanadě už došly raketomety, italský premiér Draghi odmítl posílat na Ukrajinu těžké zbraně a francouzský prezident Macron se nezavázal k rozšíření dodávek protitankových střel, pušek a neprůstřelných vest.

Německý kancléř Scholz dal najevo, že dodávky zbraní na Ukrajinu ze zásob bundeswehru jsou stěží možné. "Musíme uznat, že možnosti, které máme narážejí na svoje limity," řekl a dodal, že schopnost Německa bránit se ruskému útoku musí zůstat zaručena. Místo toho nabízí financování přímých dodávek zbraní německým průmyslem a také dodávky Slovinsku, které by pak Ukrajině zaslalo své tanky a transportéry.

Deník Bild zároveň informoval, že německé ministerstvo obrany vyloučilo ze seznamu zbraní požadovaných Kyjevem veškerou těžkou bojovou techniku, včetně tanků a obrněných transportérů. Ukrajinský velvyslanec Melnyk v Berlíně za to kancléře Scholze setřel. Předtím se prezident Zelenskyj odmítl setkat s prezidentem Steinmeirem, kvůli jeho někdejší politice vůči Rusku. Ukrajinci přitom nemají bez Německa šanci se v budoucnu přiblížit k Evropě.

Teď je ovšem podstatnější, že se ukazuje Achillova pata NATO. I relativně omezený regionální konflikt dokáže oslabit vojenský potenciál nejmocnější světové vojenské organizace. Hal Brands na severu Bloomberg dokonce bubnuje na poplach: pokud by Washington šel do války ve východní Evropě nebo v západním Pacifiku spotřeboval by své zásoby raket, přesně naváděné munice a dalších prostředků během dnů nebo týdnů a zřejmě by utrpěl vážné ztráty v tancích, letadlech, lodích a dalších složitých a drahých typech zbraní, které je těžké nahradit.

Možná i tahle úvaha stojí za setrvale odmítavým postojem Američanů k jakémukoliv přímému vojenskému angažmá na Ukrajině, které by vedlo k otevřenému střetu s Ruskem.

Zbraňový bolehlav je důležitým signálem také pro Česko. Mít doma dostatek kapacit k výrobě a opravám vojenské techniky a zbraní je v těchto nejistých dobách zásadní strategickou výhodou. Je důležité, že Česko takovými kapacitami alespoň v části zbrojní výbavy disponuje.

Miloš Balabán, Právo