Zbrojní dilemata

Po nynějších ruských raketových útocích na Ukrajinu se objevily informace, že ruské armádě se ztenčují zásoby raket s plochou dráhou letu a o neschopnosti je včas nahrazovat. Jejich bojové použití je zároveň velmi drahé. Podle západních expertních odhadů vyšly Rusy pondělní útoky na 400-700 milionů dolarů.

Západ, který Ukrajině dosud výrazně pomohl čelit Rusku dodávkami zbraní za několik miliard dolarů, začíná nicméně taktéž pociťovat zbraňový deficit. Vlády členských zemí NATO vyzývají zbrojní průmysl ke zvýšení produkce, kvůli dodávkám na Ukrajinu i k doplnění vlastních zásob.

Lépe na tom budou země s vyspělou zbrojní výrobou, kam patří i Česko. Proto byli zbrojaři a stát schopni dodat na Ukrajinu zbraně za 47 miliard korun.

Zbrojní sklady jsou ale dnes vyprázdněné, stará sovětská technika v zemích bývalé Varšavské smlouvy mizí teď rychle. Členové NATO potřebují i více zbraní k posílení alianční přítomnosti na evropském východním křídle. Jenže zajistit rychlou náhradu nebude vůbec jednoduché.

Konec války na Ukrajině je zatím v nedohlednu. Řada západních zemí může začít zbrojní podporu Ukrajině omezovat s ohledem na udržení vlastní bojeschopnosti. V USA se množí názory, že je sice potřebné pomáhat Ukrajině, nicméně hlavní protivník není Rusko, nýbrž Čína. A pokud nebude mít americká armáda dostatek zbraní oslabuje to její potenciál proti ní.

Podle listu Wall Street Journal zaznělo z amerického vojenského vedení vážné varování: "Poptávka Ukrajiny po munici roste a vyčerpání jejích zásob v amerických skladech je alarmující." Předseda sboru náčelníků štábů generál Milley nařídil měsíční monitorování stavu americké výzbroje. Cílem je, aby se zásoby zbraní nedostaly pod kritickou hranici.

Výroba zbraní zároveň závisí na kontinuálních dodávkách surovin a ty jsou ohroženy i výpadkem ruského trhu. Opět se v krizové situaci ukazuje závislost na Číně, která ovládá těžbu surovin v Africe a výrobu řady klíčových komponentů. A Čína disponuje i 85 procenty světových zásob vzácných kovů pro moderní technologie.

Na zbrojní průmysl navíc udeřila i energetická krize. V Česku tak kvůli vysokým cenám hrozí zastavení výroby kyseliny dusičné, bez které není možné vyrobit střelný prach do munice.

Nedá se vyloučit, že i přes zhoršenou bezpečnostní situaci poroste v řadě zemí tlak na vojenské rozpočty právě kvůli vážným dopadům ekonomické krize.

I sociálně - ekonomické problémy mohou mít vliv na přístup k válce na Ukrajině.

Miloš Balabán, Právo