Zbytečné oběti

Podle týdeníku The Economist energetická krize v Evropě může mít za následek i zbytečné ztráty na životech. Fakta jsou jednoznačná: ceny plynu a elektřiny se zvýšily oproti průměru z let 2000-2019 o 144, resp.78 procent. To nutí lidi šetřit s vytápěním, což ohrožuje zvláště seniory. I pokud bude zima mírnější může zemřít nad rámec průměrné úmrtnosti dalších 147 tisíc lidí. A jestli bude více mrznout počet úmrtí stoupne na 185 tisíc.

Po mnohdy zbytečných obětech covidové pandemie tu tedy máme perspektivu taktéž zbytečných obětí, tentokrát ale poněkud zvrácené ekonomiky. Na jedné straně mrtví, na straně druhé extrémní zisky energetických společností a nepříliš akční stát. I Právo nedávno přineslo reportáž o zoufalých seniorech v Praze, kteří nemají, jak zaplatit extrémně zvýšené zálohy.

Podle studie Energetická chudoba a její řešení realizované ve spolupráci Ostravské univerzity a několika nevládních organizací je v Česku ohroženo energetickou chudobou, která se mj. definuje i neschopností dostatečně vytápět byt, 910 tisíc lidí. Na rodiny s dětmi připadá 45 procent z nich.

Nejohroženější skupinou mezi důchodci jsou osamělí lidé (210 tisíc), většinou ženy. A 34 procent pak připadá na občany pobírající starobní nebo invalidní důchod. Lékaři se shodují, že např. přispívá ke vzniku virových onemocnění, trpí i kardiovaskulární systém.

Pro Česko i EU je tento stav kolosální ostudou, vracíme se hluboko zpět. Navíc bude s novým rokem a novými zálohami na plyn a elektřinu hůř, jak varují analytici. Nejsem si jist, jestli se zoufalí lidé spokojí s dalším konstatováním vlády, že "jsme ve válce." Nebude to spíš další alibi pro zakrytí neschopnosti?

Miloš Balabán, Právo