Zmatek a obavy

Západ se obává, že Rusko na Ukrajině vojensky zasáhne. Jenže jak to tak vypadá, ještě větší obavu než z vojenské akce samotné má z případné nejednotné reakce na ni. To přiživil i americký prezident Biden.

Podle svých slov věří, že Putin na Ukrajinu vstoupí a zopakoval, že takový útok by měl pro Rusko katastrofální důsledky. Zároveň ale dodal: "Jedna věc je, když jde o menší vpád a my (v NATO) se nakonec pohádáme o tom, co bychom měli dělat a co ne. Ale pokud skutečně udělají to, co jsou schopni udělat se silami shromážděnými na hranicích (...) bude to pro Rusko katastrofa.

Na to reagoval ukrajinský prezident Zelenskyj. Pokáral Bidena za uřeknutí. Je podle něj výzvou k invazi a varoval před rozlišováním mezi malým a velkým ruským útokem.

Rusku to pomáhá v politice strategické nejednoznačnosti, která nechává protivníky v nejistotě. Navíc v situaci, kdy západní politici mají spoustu starostí u sebe doma. Biden má po roce prezidenství problémy s rozdělenou Amerikou, britský premiér Johnson čelí dopadům alkoholických párty v Downing Street, francouzský prezident Macron má za tři měsíce prezidentské volby a nový německý kabinet se ještě rozkoukává. Přidat k tomu další šlamastyku na východě Evropy se státem, kterého vlastně v NATO nechceme asi není to pravé ořechové.

A pokud se mluví o katastrofálních důsledcích v případě invaze skutečný obrázek je složitější. Analýzy Financial Times a The Economist ukazují, že další sankce nemusí úplně fungovat. Odříznutí Ruska od mezinárodní platební soustavy SWIFT bylo smeteno ze stolu. Destabilizovalo by to globální finanční trhy.

Rusko je pátým největším obchodním partnerem EU, evropské banky mají vůči rezidentům v Rusku platební nároky ve výši 57 miliard dolarů, a navíc Rusko zajišťuje 35 procent dodávek plynu do Evropy a má v EU aktiva v objemu 350 miliard eur. Odříznutí od SWIFT by mohlo podnítit rozvoj alternativních platebních kanálů v Rusku, které v něm a též v Číně už fungují.

Zatímco Evropa nesnížila svoji závislost na ruském plynu Rusové snižují svoji závislost na financích ze zahraničí. Valutové rezervy se od roku 2015 zvýšily o 70 procent a dosahují hodnoty 620 miliard dolarů, už třetina je ale v eurech, přes 20 procent ve zlatě a 13 procent v čínských juanech.

Trumpův poradce pro národní bezpečnost Bolton se tak možná oprávněně ptá, zda se Západ nezačne fragmentovat, když jeho členové budou některým územím nebo problémům přikládat nižší prioritu než Rusko.

Východisko nabízí Macron. Z jeho projevu v Evropském parlamentu vyplývá, že Francie chce vystoupit s návrhem ohledně vytvoření "nového řádu bezpečnosti a stability" a systému kolektivní bezpečnosti v Evropě s tím, že je nutné to projednat s Putinem v rámci "přísného dialogu s Ruskem."

Jistě je takový dialog lepší než permanentní krize s nepředvídatelnými následky. Jen je otázka, zda se to bude zamlouvat všem Evropanům a Američanům. A budou Rusové brát Evropu vážně? Ukrajinská partie zůstává otevřená. 

Miloš Balabán, Právo