Zpátečka?

Kvůli dění kolem Ukrajiny se roztrhl se pytel s různými válečnými scénáři. A najednou se objeví "argumentační zpátečky". Minulý týden na tiskovce prezidenta Zelenského zaznělo, že tvrzení západních partnerů o tom, že zítra bude válka neodpovídá skutečnosti. Zaslouží si podle něj poděkování, nicméně různé informace z různých zdrojů mohou lidi mást.

Ministr obrany Reznikov byl kategoričtější: "Je v zájmu řady zemí udržovat Ukrajinu na titulních stránkách médií...Stali jsme se součástí šachovnice. Šachy ale nehrají jen dva hráči. A zdůraznil, že v současné době Rusko stále "nevytvořilo útočnou skupinu pro vedení plnohodnotné války."

Prozření ministra přichází až ve chvíli, kdy závar kolem Ukrajiny živený i zaručenými informacemi, že k ruskému útoku dojde co nevidět, potápí ukrajinskou ekonomiku. Ta na tom přitom není vůbec dobře. Podle ekonoma Pavla Kohouta je ekonomická výkonnost země na hlavu srovnatelná s Libyí, zemi sužuje neskutečná korupce a je ovládána 35 oligarchickými klany. Nemůže pak nakonec Ukrajina paradoxně porazit sama sebe s asistencí Západu?

Brzdit začínají i v Polsku a Maďarsku. Polský prezident Duda prohlásil, že rusko-ukrajinská krize v současné době nepředstavuje pro Polsko přímou vojenskou hrozbu. Maďarsko se podle ministra obrany Benköa necítí přímo ohrožené napětím na ukrajinsko-ruské hranici, a tudíž necítí potřebu, aby na maďarské území přišly posilňující jednotky NATO. "Maďarsko upřednostňuje dialog před zastrašováním a k tomu chceme povzbudit také ostatní členské země NATO". Co na to říká Praha?

Celá ukrajinská anabáze ale ještě více odkrývá i rozsah evropské zranitelnosti vůči geopolitickým turbulencím. Překotně ozeleňovat Evropu a nepočítat s dlouhodobou závislostí na vnějších energetických zdrojích je risk. Rusko jí dodává 40 procent plynu. Spoléhat se na dodávky zkapalněného zemního plynu z Kataru je pošetilost. Dnes tvoří pouhých pět procent její spotřeby.

Sankce proti Rusku ve finanční oblasti vypnutím systému SWIFT by mohly podle Evropské centrální banky způsobit finanční a bankovní krizi v celé EU. A na ruském trhu jsou desítkami miliard dolarů zainteresovány banky Société Générale, Raiffaisenbank, UniCredit, ING a Deutsche Bank.

Jsou to faktory možná ještě horší než nejednota, nečitelnost a zmatenost v zahraniční a bezpečnostní politice EU. I když i tady lze opět pozvednout obočí. Jak může Evropská komise tvrdit, že rozvoj evropské obrany je prioritou, na což zřídí i Evropský obranný fond ale na druhé straně se pak se v rámci tzv. "zelené taxonomie" objevuje trend omezování financování obranného a bezpečnostního průmyslu bankami a investory, protože je málo udržitelný a neperspektivní? Pravá neví, co dělá levá.

Takže až opadne zvířený prach kolem Ukrajiny a snad se nalezne diplomatické řešení pro situaci na východě Evropy, bude čas na inventuru toho, jak si Evropa vlastně stojí a co je jejím zájmem. Zda toho bude schopna je ovšem otázkou.

Miloš Balabán, Právo