Americký obrat. Konflikt mezi Trumpem a Zelenským může ovlivnit výsledek války

Obavy z ruské hybridní války proti Evropě jsou zastíněny dramatickým obratem americké politiky vůči Ukrajině Od oznámení "naftové dohody" s Ruskem klesl vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pod bod mrazu.

Předchozí zdrženlivá podpora Ukrajiny ze strany šéfa Bílého domu ustoupila otevřenému nepřátelství. V interview pro televizní kanál Newsmax uvedl, že Zelenskyj není člověk, se kterým by USA měly jednat, protože on o konci války vyjednávat nechce. Přidal i pohrůžku: pokud bude uzavřena mírová dohoda s Ruskem, bude to bez jeho účasti.

Zelenskyj se pak nechal slyšet, že jeho země ztrácí silného partnera v podobě Spojených států. Několikrát také otevřeně ostře zkritizoval americkou politiku vůči Rusku

Lze si položit otázku kam až tento konflikt může dojít. Nemůže nakonec výrazně ovlivnit nejen další vývoj války a její výsledek? Možná ano.

Důvod? Slovní přestřelky jsou teď totiž doprovázeny konkrétními kroky z americké strany, která musí Ukrajinu a Evropu znepokojovat.

Vypadá to, že naftová dohoda je jen první krok v americké strategii ke sbližování s Ruskem. Mluví se o oslabení amerických sankcí proti ruské stínové flotile převážející ropu nebo o záměru rozmrazit zablokovaná ruská aktiva na Západě.

Kyjev je také obrazně řečeno i tisknut ke zdi. Náhlý výpadek systému SpaceX Starshield, vojenské verze služby Starlink, kterou vlastní Elon Musk byl pro ukrajinské generály šokující. Ochromilo to bojové operace armády. I když už je aktuálně provoz obnoven lze to brát jako varování Zelenskému ohledně jeho závislosti na Američanech.

Ten tak nakonec musí manévrovat. V interview britskému listu The Financial Times naznačil, že by se Ukrajina mohla - i v případě, že ruská armáda bude ve svých útocích proti Ukrajině pokračovat – zdržet úderů na ruskou energetickou infrastrukturu, a to za předpokladu, že bude splněna alespoň jedna minimální podmínka: dodání dalších střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Ty totiž Ukrajincům definitivně došly. Američané je ale těžko dodají.

Zelenskyj se tak musí spoléhat výhradně na Evropany. Zatím ho politicky, ekonomicky a vojensky podporují, jak to jen jde. Podpora má přesto své hranice, kvůli evropské bezpečnostní a surovinové závislosti na USA. Evropské ekonomické trable navíc problematizují poskytování další finanční pomoci, další masivní podpora Ukrajiny se stává v řadě zemí politicky ožehavým tématem. Favoritka francouzských prezidentských voleb Marine Le Penová se nechala slyšet, že pomoc zastaví, protože Francie na ní ve své špatné ekonomické situaci prostě nemá.

Evropští lídři chtějí proto Zelenského na bruselském summitu vyzvat, aby kritiku Trumpa zmírnil. Bude to ale stačit ke zmírnění napětí?

Příznačné je vyjádření britského vojenského experta, který spolupracuje s Ukrajinou od počátku konfliktu pro britský list The i Paper: poslední co by potřeboval Downing Street 10 je telefonát od rozzuřeného Trumpa, který se bude ptát britského premiéra "Proč vy Britové pomáháte Kyjevu útočit na ruskou infrastrukturu?"

Nezapomínejme, že konflikt Trumpa se Zelenským má i svoji vnitroamerickou dimenzi. Trump chce před volbami do Kongresu voličům ukázat, že upřednostňuje blaho Američanů před podporou Ukrajiny. Zda to republikánům ve volbách pomůže jisté není.

Zelenskyj ovšem v této souvislosti může kalkulovat s tím, že to pro republikány a tím i pro Trumpa ve volbách nedopadne dobře, což by mohlo zmírnit nevraživost Bílého domu vůči Ukrajině.

Spoléhat na to je nicméně s ohledem na prezidentské pravomoci ošidné a je dost dobře možné, že Trump bude chtít dosáhnout mírové dohody za každou cenu.

Příští dny a týdny tak mohou být v americko-ukrajinských vztazích ještě hodně dramatické.

Miloš Balabán, Lidovky.cz