Blízkovýchodní sud prachu se dál zahřívá

Úder Spojených států proti jemenským Húsiům je další kapitolou současného blízkovýchodního dramatu, který začal brutálním útokem teroristů Hamásu proti Izraeli 7. října. Válka o Gazu se rozšířuje na jih Arabského poloostrova, kde jemenští Húsiové podporovaní Teheránem jako spojenci Hamásu začali útočit raketami a drony na námořní lodě plující přes úzký průliv Bab al Mandab mezi Afrikou a Arabským poloostrovem.

Proudí tudy čtyřicet procent mezinárodního obchodu a blokace plavby ho ohrožuje. Velké světové přepravní společnosti už tudy pozastavily plavbu svých lodí - musí zvolit delší cestu kolem Afriky, což zvyšuje náklady přepravy. Může to vést ke zvýšení cen ropy i inflace nejen v Evropě, ale i v USA, což by se mohlo negativně dotknout i prezidenta Bidena, který letos usiluje o znovuzvolení.

Možná právě proto dostala operace vedená USA název "Strážce prosperity". Zapojily se do ní ještě Austrálie, Bahrajn, Dánsko, Kanada, Německo, Nizozemsko, Nový Zéland, Jižní Korea a Británie. Cílem je obnovit svobodu plavby a eliminovat vojenské schopnosti Hůsíů. Údery jsou tak primárně vedeny na radarové základny a rampy z nichž startovaly drony.

Operace ovšem zároveň přináší řadu otázek a obav. Z okolí prezidenta Bidena pronikly informace, že se spuštěním operace váhal a zvažoval, zda raději nedat přednost diplomacii před vojenským řešením. Obával se vtažení USA do další blízkovýchodní války. Útok Húsiů na další obchodní loď minulý čtvrtek ale přispěl k tomu, že dal operaci zelenou.

Vojenští experti nicméně upozorňují, že údery proti Húsiům nemohou garantovat jejich ochromení. Mohou ke svým útokům používat obtížněji zaměřitelné malé levné dělové čluny s posádkou i bez posádky. Též se jim podařilo v odvetě za útok odpálit balistickou protilodní střelu.

Jejich pozice se může po útocích paradoxně posílit v rámci "osy odporu" vedené Íránem. Jejím tmelem je existenční boj proti Izraeli i Západu. Roste riziko přímé konfrontace Američanů s Íránem. Nemohou události kolem Jemenu přispět k tomu, že oslabí íránská zdrženlivost vůči zapojení libanonského Hizballáhu do útoků proti Izraeli?

V silokřivkách složité blízkovýchodní politiky nelze pominout, že do operace proti Húsiům se kromě Bahrajnu nezapojila žádná arabská monarchie v Perském zálivu, ani Egypt. Důvod je zřejmý: nechtějí být spojovány s akcemi, které prospívají Izraeli, i kvůli domácímu veřejnému mínění.

Aby se USA vypořádaly s hrozbou Husíů musí dojít k ukončení války mezi Izraelem a Hamásem. To je zatím v nedohlednu, i přes americkou diplomatickou snahu. Vývoj v příštích týdnech může být ještě dramatický.

Miloš Balabán, Právo