Bouře kolem vyznamenání mezi Varšavou a Kyjevem je i odrazem jejich soupeření o vliv v Evropě

Polský prezident Karol Nawrocki v pátek oznámil, že odebral ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému nejvyšší polské státní vyznamenání, Řád bílého orla. Stalo se tak na protest proti tomu, že Zelenskyj před třemi týdny pojmenoval jednotku ukrajinských speciálních sil po Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), která je v Polsku považována za strůjce volyňského masakru, při němž bylo za druhé světové války vyvražděno okolo sto tisíc polských civilistů. Zaznamenal to i polský film Volyně z roku 2016, jehož promítání je na Ukrajině zakázáno…

To, k čemu na Volyni došlo představuje dlouhodobou zátěž pro polsko-ukrajinské vztahy. Jenže ukrajinské politické vedení považuje ukrajinské nacionalisty vedené Stepanem Banderou za veterány boje za nezávislost země. Uznat jejich vinu za masakry nehodlá. Tento rozpor se dosud v polsko-ukrajinských vztazích dařilo tlumit i ve vyšším zájmu společného boje proti Rusku, které vede pátým rokem proti Ukrajině válku.

Nawrocki ve svém projevu zdůraznil, že rozhodnutí odebrat řád Zelenskému "není proti ukrajinskému lidu" a "neznamená změnu strategického směru polské bezpečnostní politiky", s dovětkem, že se "nic nezměnilo" v oblasti podpory Ukrajiny v boji proti Rusku. Tentokrát se ale jedná o krok, který přesahuje pouhé symbolické gesto.

Zelenskyj zareagoval tím, že odebrané vyznamenání nechal zabalit do balíku a poslal jej poštou do Varšavy. Následují ho další politici, kteří se vzdávají i jiných polských vyznamenání. Jsou mezi nimi i dřívější ukrajinští prezidenti Leonid Kučma a Viktor Juščenko. Padají i silná slova: Zelenskyj nařkl Nawrockého z podněcování nenávisti.

Zhoršení vzájemných vztahů může být komplikací pro konferenci o obnově Ukrajiny, která ve čtvrtek začíná v Gdaňsku a které se má zúčastnit Zelenskyj, polský premiér Donald Tusk, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i německý kancléř Friedrich Merz. I když ukrajinský prezident dorazí, atmosféru konference Nawrockého rozhodnutí poznamená.

Jasné je, že Kyjev není ochoten přehodnotit svůj vztah k historii, která zatěžuje vztah s Varšavou. Ukrajinsko-polské vztahy tak mohou zažít novou vlnu krize, jejichž hloubku je nyní těžké předvídat.

Mezi polskými politiky se už ozývají hlasy s výzvami k zablokování letiště v Rzeszówě, hlavním logistickém uzlu pro dodávky západní vojenské pomoci Ukrajině, nebo jednání o přistoupení Ukrajiny do EU. Není vyloučeno, že dojde k dalšímu vzestupu negativních nálad proti ukrajinským uprchlíkům, kterým už byla omezena státní podpora.

V pozadí náhlého vyostření vztahů mezi dvěma zeměmi může ale být i geopolitická rivalita. Polsko dělalo v posledních letech maximum pro to, aby bylo považováno z jednoho z evropských lídrů, který bude spoluurčovat evropskou agendu s vlastními sférami vlivu ve střední a východní Evropě, do nichž by patřila i Ukrajina. Válčícímu a ambicióznímu Kyjevu komunikujícímu napřímo s Berlínem, Paříží a Londýnem takový model nevyhovuje,

Kyjev sebe naopak vidí jako budoucí evropský pól s významným vlivem v oblasti obrany a bezpečnosti. A to přes hlavu Varšavy. Ukrajincům se musí zamlouvat ideje zaznívající i u nás, že jádrem budoucí evropské armády bude ta ukrajinská s velkými bojovými zkušenostmi.

Jenže tohle se Polákům líbit nemůže. Byli velmi nespokojeni, že nedostali pozvání k jednání ve formátu E3 (Německo, Francie, Británie) + Ukrajina, který má určit další strategii k ukončení války a jednání s Ruskem. Tusk řekl, že "Polsko nepřijme žádné dohody, které jsou vyvíjeny bez jeho účasti". A je zřejmé, že Varšava vynaloží všechny síly na to, aby se Ukrajina nestala členem EU. Ostatně Nawrocki nedávno prohlásil, že vstup Ukrajiny do Evropské unie představuje hrozbu pro polské zemědělství a nádavkem ještě později dodal, že to nepůjde ani s Banderou a UPA.

Varšava asi nezačne blokovat vojenskou a finanční pomoc Kyjevu tak jak to dělal bývalý maďarský premiér Viktor Orbán. Nicméně i premiér Tusk musí zastávat tvrdší protiukrajinské postoje, neboť ho příští rok čekají parlamentní volby, od kterých čeká revanš Kaczyňského Právo a spravedlnost. A Nawrockého vyslal do prezidentského paláce právě PiS.

Jedno je jisté: současná roztržka mezi Kyjevem a Varšavou dále významně narušuje obraz bezpodmínečné solidarity uvnitř NATO a EU k podpoře Ukrajiny, což je jistě dobrá zpráva pro Kreml.  

Miloš Balabán, Lidovky.cz