Čeho se teď bojí Kyjev a čeho Moskva

01.12.2023

Generál Valerij Zalužnyj, vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny připustil, že protiofenzíva proti ruskému agresorovi selhala. Průlom se nedá očekávat a na frontě panuje patová situace.

Kvůli válce Izraele s teroristy z Hamásu o Gazu již není Ukrajina středobodem globální politiky. Začíná jí chybět munice ráže 155 milimetrů, neboť tu nyní potřebuje Izrael. Milion kusů munice přislíbené Evropou na Ukrajinu nedorazí, neboť evropské zbrojovky nejsou takové množství schopné vyrobit.

Otazník visí nad pokračováním klíčové americké vojenské podpory Ukrajině. Už 41 procent obyvatel Spojených států ji považuje za nadměrnou, v červenci to bylo jen 29 procent. Zda bude politicky polarizovaný americký Kongres schopen schválit další balík pomoci ve výši 61 miliard dolarů není jisté. Roste počet republikánských kongresmanů, kteří s ním nesouhlasí. V americké bezpečnostní komunitě se navíc množí názory, že by se USA měly místo Ukrajiny věnovat hlavně strategickým výzvám v asijsko-pacifickém regionu.

Podle britského týdeníku The Economist se má Evropa v roce 2024 soustředit na pokračování ekonomické a vojenské pomoci Ukrajině. Pro případ, že by se do Bílého domu vrátil Donald Trump a přestal Kyjev podporovat. Bude toho ale Unie schopna s ohledem na nemalé ekonomické problémy a vnitřní tenze? A také kvůli únavě z dlouhé války.

Nejasnost panuje rovněž kolem dodávek západních zbraní. Prezident Petr Pavel v interview italskému listu Corriere della Sera uvedl, že nejsou dostatečné a nestačí pro intenzivní vojenské operace. K dění na Ukrajině promluvily na stránkách Foreign Affairs dvě těžké americké akademické váhy Richard Haass a Charles Kupchan, jež mají blízko k současnému Bílému domu. Vyzývají ukrajinské politické vedení respektovat realitu a soustředit se nikoliv na vyčerpávající boj s Moskvou, nýbrž na zajištění rekonstrukce neokupované části země a budování "zabezpečené demokracie" s plnou západní podporou. Osladit by takový krok měly bezpečnostní záruky NATO a "zjednodušený" vstup do Evropské unie. Závěr Haasse s Kupchana je kategorický: jiný postup znamená riskovat budoucnost Ukrajiny.

Je to nicméně reálné? Nebyly by to pro Ukrajince jen další sliby? Mohou se smířit se ztrátou části území? Minulý pátek nejčtenější německý list Bild přinesl informaci o společném tlaku Washingtonu a Berlína na prezidenta Volodymyra Zelenského aby zahájil mírové rozhovory s Moskvou. Jenže od ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se ozvalo, že je třeba v bojích pokračovat, protože Západ chce válku zmrazit, aby Ukrajina získala čas na dozbrojení před dalším útokem na Rusko. Nějaký diplomatický průlom tak spíše nečekejme. 

Miloš Balabán, Právo