Co Trump zamýšlí s Ukrajinou? Evropa v nejistotě
Od členů týmu, který nastoupil s prezidentem Donaldem Trumpem v pondělí do Bílého domu jsme slyšeli zajímavé signály ohledně strategie řešení konfliktu na Ukrajině. Poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz uvedl, že dohoda o Ukrajině není možná bez Ruska, které nelze vyhnat z každé pídě ukrajinského území. Ministr zahraničí Marco Rubio se vyslovil podobně s dodatkem, že i když Rusko něco získá, celou Ukrajinu nedobude, a proto musí mezi bojujícími stranami panovat rovnováha.
Waltz ale po Ukrajincích chce, aby mobilizovalo i 18leté muže ke "stabilizaci fronty," protože pokud Ukrajinci žádají svět, aby podporoval demokracii musí podle toho sami jednat. Ukrajina toho ovšem není schopna, a navíc mobilizaci prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá. Dále by to podlomilo jeho klesající podporu ve veřejnosti, a též pohřbilo šance na další angažmá v poválečné ukrajinské politice. Je to snad americkým cílem?
S řešením konfliktu už Trump počítá až za několika měsíců a Rusové dávají najevo, že jejich jediným vážným partnerem je Washington, nikoliv Kyjev nebo Evropa. Trump chce Putinovi zavolat co nejdříve a domluvit s ním osobní schůzku, jejímž cílem má být jednání o ukončení války. Z oválné pracovny Bílého domu mu ale vzkázal, že ničí Rusko tím, že nenachází urovnání války. Nevyloučil ani zachování protiruských sankcí. Lze to vnímat jako vytyčení vyjednávací pozice, tlačící na Kreml.
Jednání ale mohou být hodně složitá. Na stole nejsou jen teritoriální ústupky Rusku, nečlenství Ukrajiny v NATO a její neutralita. Analytik Wolfgang Münchau konstatoval, že uzavření mírové smlouvy nebude možné právě bez zrušení protiruských sankcí a rozmrazení ruských aktiv. Jde o 300 miliard dolarů v západních bankách. Z Trumpova týmu zaznělo, že je Rusové mohou dostat zpátky pokud budou při rozhovorech "konstruktivní".
A i když Trump dává najevo, že chce v sankcích pokračovat v bruselské centrále EU se podle Financial Times pro jistotu spěšně analyzují stovky sankčních rozhodnutí schválených prezidentem Bidenem z obavy, že je Trump zruší, a tím radikálně změní obchod a mezinárodní vztahy. Trumpova mluvčí se nechala slyšet, že nově zvolený prezident "má přesvědčivý mandát splnit sliby, které dal během předvolební kampaně a zpochybnit status quo ve Washingtonu." Nemohl by tak Trump zrušit rozhodnutí svého předchůdce jen proto, že to byl Biden?
Přitom loajalita vůči americkým spojencům není pro Trumpa příliš důležitá. Ukázal to tlakem na Dánsko, aby Američanům postoupilo Grónsko nebo výzvami, že by se Kanada ve vlastním ekonomickém zájmu měla připojit ke Spojeným státům. Je to paradox v momentu, kdy si EU láme hlavu s tím, jak se postavit k potenciálnímu posunu hranic na Ukrajině.
Evropští lídři tak mohou tonout v nejistotě, co vše může na ukrajinském směru po Trumpově inauguraci následovat.
Miloš Balabán, Právo