Další migrační varování

Policejní prezident Martin Vondrášek oznamuje čtyřnásobný nárůst zajištěných tranzitních nelegálních migrantů proti roku 2015, v absolutních počtech je jich za letošek 12 tisíc. Rakouské úřady registrují za prvních osm měsíců více než 56 tisíc žádostí o azyl, což je proti stejnému období loni nárůst téměř o 200 procent. V Maďarsku za letošní první půlrok zadrželi 114 tisíc nelegálních migrantů, před čtyřmi lety jich byli tři tisíce. Maďarsko vyhlásilo krizový stav.

Většina migrantů jsou Syřané, a tak se ve středu Evropy projevují dopady konfliktů v regionu Blízkého východu, které bohužel vypukly a eskalovaly i kvůli chybné politice Západu v tomto regionu. Začalo to před dvaceti lety americkou vojenskou intervencí do Iráku, která otevřela nejen zde Pandořinu bezpečnostní skříňku. Před sedmi lety uprchlický proud z Blízkého východu destabilizoval politickou situaci v EU, teď se to může opakovat.

Co vidíme? Postupné přizavírání. Česko kontroluje hranice se Slovenskem, k tomu se přidalo Rakousko. Je zaděláno na politický konflikt. Slovenský premiér Eduard Heger se už nechal slyšet, že Česko selhalo. "Osobně si myslím, že takhle se to nedělá. Problém je potřeba řešit komunikací, nikoliv takovýmito překvapeními", řekl. A nabídl řešení: pomoci Maďarům na hranici se Srbskem a intervenovat u Turecka, odkud přichází nejvíce uprchlíků a kterému Evropská unie platí za to, aby uprchlíky na svém území zadrželo.

Jednání s ním ale budou obtížná, neboť Turecko čekají prezidentské a parlamentní volby a tvrdší přístup k uprchlíkům je kartou v kampani. Nenastal tak spíš čas přehodnotit vztah k Sýrii a Asadovu režimu a naplno se zapojit do obnovy země, aby lidé odtud neutíkali?

Aktuálně je ale třeba se ptát, zda není děravá vnější hranice Schengenu a EU na Balkáně, kde se denně pokouší překonat maďarsko-srbskou hranici stovky až tisíce lidí. Převaděčské bandy si z hranice stále dělají korzo. Evropská pohraniční a pobřežní stráž asi moc nefunguje a koordinace policejních sil zemí EU taktéž. Syřané, a Afghánci sice u nás zůstat nechtějí, jejich hlavní destinací je západní Evropa a především Německo. Jenže to může skončit kontrolami a přivřením česko-německé hranice.

Optimistický není ani pohled na jih Evropy. Italské ministerstvo vnitra oznámilo, že počet nelegálních migrantů od letošního prvního ledna přesáhl 45 tisíc, což je o 40 procent víc než minulý rok. Tady možná leží i klíč k tomu, proč v italských volbách zvítězila krajní pravice se svojí antimigrační politikou. A globální ekonomická krize a hlad mohou opět podnítit další velkou migrační vlnu z Afriky.

Ruská válka na Ukrajině je dnes pro Unii bezpečnostní prioritou. Pokud se ale kvůli tomu oslabí pozornost na migrační frontu z jihu vymstí se to. Souběh války, ekonomické, energetické a migrační krize by mohl Evropu rychle rozklížit. A navíc se dá předpokládat, že kvůli zhoršené situaci na Ukrajině lze předpokládat další migrační vlnu i odtud.

Opět se musí víc přemýšlet o diplomacii, humanitární a rozvojové pomoci. A hlavně konat. Prostředky na ni by měly mít stejnou prioritu jako dodávky zbraní na Ukrajinu.    

Miloš Balabán, Právo