Dvě procenta na obranu? Jen brutálně efektivně

Vláda ve středu odsouhlasila návrh zákona, který má zafixovat pravidlo, že resort obrany bude dostávat na své výdaje dvě procenta HDP podle závazku dosavadních vlád vůči NATO.

Česko se tak vrací zpět k úrovni výdajů na obranu za vlád ČSSD více než před dvaceti lety. Jenže jiné ekonomické priority i pohromy jako povodně a ekonomická krize dostaly obranný rozpočet na vedlejší kolej. Začalo se to měnit po roce 2014 po ruské anexi Krymu a podpoře separatistických republik na Donbasu. Invaze Ruska na Ukrajinu byla dalším impulsem deklarovaný závazek naplnit.

Z loňských 89 miliard korun by měl obranný rozpočet vzrůst do roku 2025 na 155 miliard. Tedy o enormních 66 miliard.

Může to být úzké hrdlo. Vždyť ministerstvo obrany mělo v uplynulých letech nemálo problémů zvládnout řadu miliardových modernizačních projektů. Léta se táhl tendr na pořízení nových bojových vozidel pěchoty. Teprve nyní je smlouva se společností BAE Systems před podpisem. Nákup 210 obrněnců má vyjít na skoro 52 miliard korun.

Ministryně obrany Jana Černochová má spolu se svými politickými náměstky a náčelníkem Generálního štábu Karlem Řehkou primární zodpovědnost za to, aby finanční štědrost vlády byla doprovázena maximální efektivností a hospodárností.

Nejde jen o nákup nových zbraní a zbraňových systémů. Musí se hlídat i náklady na jejich provoz, servis a modernizaci. Vždyť pouze cena munice pro 62 nových houfnic Caesar činí zhruba 12 miliard korun, což je v podstatě stejná částka, za kterou se pořídily. Stejné to bude u nových BVP, tanků Leopard a protiletadlových systémů Spyder.

Samostatnou kapitolou je záměr pořídit 24 nových amerických bojových letounů F-35. Kalkulace na jejich pořízení vychází na 100 miliard korun včetně infrastruktury. Je politicky nevyhnutelné zpracovat porovnávací nákladovou analýzu vůči variantě ponechání švédských gripenů a pozdějšího nákupu jejich modernější verze. V Německu panuje silná nespokojenost s rizikem zpoždění dodávek F-35 a dodatečnými náklady na jejich pořízení. Neměli bychom se dostat do situace, kdy sice budeme mít nejmodernější letadla, ale kvůli tomu se osekají výdaje na pozemní vojsko a další součásti armády.

V potaz je nutné brát i potřebu snižování narůstajícího deficitu celého státního rozpočtu. Krátit kvůli letadlům výdaje třeba na strategicky významné školství nejde.

Je nutno dále posilovat roli českého obranného průmyslu. I díky němu se vrací nemalé prostředky zpět do státního rozpočtu. Na každé zbrojní zakázce pořizované v zahraničí se musí podílet domácí výrobci. Zásadním pravidlem je, že to, co jsme schopni vyrobit doma, není nutné kupovat venku.

Schválení zákona o dvou procentech HDP na obranu je tak pouze první krok na složité cestě k posílení obranyschopnosti státu. Lze souhlasit se slovy generála Řehky, že obranný rozpočet musí být "brutálně efektivní". Nečekají nás lehké roky a pochybnosti o výdajích na obranu si vláda nemůže dovolit.

Miloš Balabán, Právo