Evropští lídři už mají Trumpa dost

Od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu se snažila většina evropských lídrů zachovat vůči němu potřebnou míru loajality. Vyhýbali se přílišné kritice jeho politických kroků i když je často objektivně poškozovaly. Zdá se ale, že americká válka proti Íránu se může stát jakýmsi předělem a spouštěčem většího odporu a nesouhlasu s Trumpovou politikou vedenou převážně jen z pozice síly.

Změna režimu se ale v Íránu ani pod tlakem obrovské americké vojenské převahy zatím nekoná a stále není úplně jasné, jak válka skončí. Nezdá se ovšem, že by to bylo drtivým americkým vítězstvím. Západní lídři se ocitli pod dvojím tlakem: od Trumpa, který požadoval jejich účast ve válce a voličů, kteří na svých bedrech pociťují její negativní dopady. A to má vliv na jejich budoucí politický osud.

Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že má dost toho, aby Britové čelili vyšším účtům za energie kvůli Trumpově válce. Tuší politickou katastrofu – odhad letošního růstu britského HDP klesl na hodnotu 0,8 procenta. Sliby o nastartování ekonomiky se tak mění v prach a "zvláštní vztahy" s Washingtonem se stávají minulostí.

Obavy musí mít i Německo, které má jednu z nejméně diverzifikovaných ekonomik na světě s enormní závislostí na dodavatelských řetězcích. Zablokování Hormuzského průlivu může pro něj mít fatální následky. Německé ekonomické instituty už snížily odhad potenciálního růstu země z loňských 0,5 procenta na 0,1 procenta v tomto roce.

To není dobrá zpráva pro německého kancléře Friedricha Merze, zvlášť ve světle dalšího růstu popularity krajně pravicové Alternativy pro Německo. Prezident Frank-Walter Steinmeier měl tak důvod k tomu, aby prohlásil, že "válka s Íránem je katastrofální chyba". Nesvědčí to o zlomu ve vztazích Německa s jeho největším poválečným spojencem?

Válka v Íránu ukončila i "medový" vztah mezi Trumpem a italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Ta patří mezi evropské lídry, jež jsou ideologicky blízcí Trumpovi. Podpořit válku proti Íránu jí ale znemožnil růst cen ropy a plynu a teď i Trumpův výpad proti papežovi Lvu XIV., když mu vyčetl, že se staví proti íránské válce s dovětkem, že by se měl řídit zdravým rozumem.

Meloniová neměla jinou možnost než Trumpa za tento postoj zkritizovat, protože by jinak byla v zemi se 40 miliony katolíků, kteří vnímají papeže jako symbol italské kultury a identity, politicky odepsaná. Server eurointelligence.com teď ale soudí, že spor s Trumpem šéfce italské vlády hodně zvedne popularitu. Výpad šéfa Bílého domu, že je z ní šokován, protože si myslel, že má odvahu a že je teď pro něj nepřijatelná, však ukazují, že Meloniová už nebude moci hrát roli "mostu" mezi Evropou a Washingtonem.

Když k tomu ještě přičteme napjaté vztahy Trumpa s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a kanadským premiérem Markem Carneyem může být červnový summit uskupení nejsilnějších západních ekonomik G7 ve francouzském Evianu nejdramatičtější v jeho jedenapadesátileté historii. Neocitne se nakonec "gé sedmička" v nemilosti jako NATO? 

Miloš Balabán, MF Dnes