Exploze hněvu mladých? Co signalizují současné protesty, které zachvacují Evropu

Máme za sebou další kolo rozsáhlých protivládních protestů ve Francii. Desítky tisíc demonstrantů pochodovaly o víkendu Paříží a ulicemi dalších francouzských měst. Pařížského pochodu, který zorganizovala hlavní francouzská studentská unie UNEF, se zúčastnily také odboráři, farmáři, klimatičtí aktivisté a Žluté vesty, hnutí, které se poprvé objevilo v roce 2018 během protestů proti cenám pohonných hmot.

Opět se protestovalo proti vysokým životním nákladům, drahým energiím, klesající kupní síle obyvatel a neuspokojivému stavu školství.

Zmobilizovaná policie se sedmdesáti tisíci příslušníky v terénu musela i tentokrát čelit násilným excesům z řad extremistů, kteří protesty využívají pro své cíle – rabování a ničení veřejného majetku.

S napětím se čeká na generální stávku vyhlášenou na 5. listopadu.

Už teď ale nepokoje silně dopadají na ekonomiku. Kvůli vnitropolitické nestabilitě z posledních týdnů vzrostly náklady na francouzský státní dluh a úrokové sazby desetiletých dluhopisů se vyšplhaly na nejvyšší úroveň za více než dvacet let.

Politolog Grégoire Roos z vlivného britského think tanku Chatham House na konto dění ve Francii poznamenal, že dochází k rozkladu francouzské společenské smlouvy: "Záběry chaosu posilují dojem anarchie a země, která postrádá jasné politické směřování – a v krajním případě připomíná selhávající stát."

Protesty ovšem nezachvacují pouze Francii. Už mají celoevropský rozměr.

Mladí Španělé a Portugalci postavili stany v Madridu a Lisabonu na protest proti vysokému nájemnému. Španělská revolta vede i k předčasným parlamentním volbám na konci listopadu.

Italští studenti hromadně vyšli do ulic a požadovali lepší podmínky ve školství i když jejich demonstrace, podobně jako ve Francii, narušili rabující výtržníci.

Mladí Řekové a Rakušané protestovali proti škrtům ve financování univerzit. Mladí Němci údajně plánují demonstrace na konec tohoto měsíce a jeden z německých levicových lídrů navrhl, aby si vzali příklad z Francie a propojili různá politická hnutí v rámci veřejných protestů.

Co tyto protesty signalizují? Frustraci a pocit, že evropská politika nedokáže naplnit potřeby příští generace. Dá se možná mluvit i o jakési "explozi hněvu" generace Z, která vidí, že přestává platit slib liberální demokracie, že bude mít lepší životní podmínky než generace současná.

Mají ale tradiční strany středolevicového nebo středopravicového zaměření funkční recepty na kumulaci společenských problémů? Nevypadá to tak. Vždyť například úsporná opatření ve školství fakticky podřezávají intelektuální potenciál a budoucí vyhlídky mladé generace.

Celá Evropa tak začíná mít další vážný vnitřní problém v okamžiku, kdy čelí mimořádným geopolitickým výzvám, kvůli politice USA a válkám na Ukrajině a v Íránu.

A navíc na svoji šanci v nadcházejících volbách v několika evropských zemích čeká i krajní pravice, které rostoucí nestabilita hraje do karet. 

Miloš Balabán, Lidovky,cz