Grahamův dárek pro Trumpa. Americké „pekelné sankce“ mohou minout cíl
Vlivný americký senátor a zahraničně politický jestřáb Lindsey Graham, který v červenci náhle zemřel se možná z nebe usmívá. Americký Kongres totiž po ročním projednávání schválil "jeho" zákon o "pekelných sankcích" proti Rusku. Středobodem zákona je pravomoc pro prezidenta Donalda Trumpa uvalit až stoprocentní cla na dovoz z pěti zemí, které jsou největšími odběrateli ruské ropy a plynu, což se týká především Číny a Indie (Čína odebírá 50 procent ruského exportu ropy, Indie 37 procent).
Cílem je donutit tyto mocnosti, aby nákup ruských energií ukončily a tím odřízly Rusko od podstatného zdrojů příjmů, kterými financuje válku na Ukrajině. A donutit ho k mírovým jednáním.
Zajímavé je, že zákon vyvolal překvapivě malou odezvu. V USA se to nedostalo mezi hlavní mediální zprávy, Moskva reagovala až na tradiční hysterickou reakci Dmitrije Medveděva vcelku střídmě – Putinův mluvčí Peskov jen označil sankce za "nepřátelský čin, který zkomplikuje hledání mírového urovnání na Ukrajině" – a dokonce i Kyjev se omezil pouze na oficiální prohlášení prezidenta Volodymyra Zelenského. K zákonu se dosud nevyjádřil ani americký prezident Donald Trump.
Co tedy může být v pozadí určité zdrženlivosti? Dost možná to, že zákon v současné době není schopen dosáhnout hlavního cíle pro který byl původně vypracován – tj. zamezit tomu, aby se ruské energetické zdroje dostávaly na globální trh. Ještě před rokem to možná nebylo úplně nereálné.
Jenže válka Spojených států proti Íránu naplnění takového cíle totálně podkopala. Uzavření Hormuzského průlivu a fatální ohrožení průchodnosti průlivu Bab el-Mandeb jemenskými Húsii "vyhodilo" z trhu blízkovýchodní ropu a plyn – jedná se o více než čtvrtinu globálních dodávek.
V takové situaci se Čína a Indie těžko podrobí nátlaku z Washingtonu, ostatně i tak ho obě mocnosti vnímají jako útok na svoji suverenitu, což hraje do karet Moskvě, která s nimi tvoří jádro uskupení BRICS.
Faktem je, že pokud by z trhu ještě měla zmizet ruská ropa mohlo by to vést ke zhroucení globálního energetického trhu. I Trump to nedávno fakticky uznal, když vyzval Ukrajinu, aby zastavila útoky na ruské rafinerie, protože to zvyšuje cenu ropy.
A nějakou radost nemůže mít v tomto kontextu ani Evropa pro kterou potenciální chaos na energetických trzích znamená vážnou ekonomickou komplikaci s negativními dopady na vnitřní politiku řady zemí Evropské unie. Nehledě na to, že řada členských zemí stále ještě odebírá ruský zkapalněný plyn (činí přibližně 15-20 procent z celkového dovozu LNG do Evropy) a mohou se tudíž obávat, že "spadnou" pod americké sankce.
Není též zároveň paradoxně zákon o "pekelných sankcích" další vážnou chybou republikánských jestřábů? Tou první bylo prosazení útoku na Írán, z něhož se stal bumerang, který může republikány oslabit v listopadových kongresových volbách. A pokud Trump zákon podepíše dost mu to zhorší manévrovací prostor pro jakékoliv jednání s Moskvou o možném ukončení války na Ukrajině. Jinými slovy, celá Trumpova strategie pro Rusko a ukončení války na Ukrajině, kterou budoval od nástupu do prezidentského úřadu na druhé funkční období, bude zničena, což dále oslabí jeho politickou pozici doma i ve světě ve druhé půlce jeho prezidentství.
Trump ale může uvažovat i o tom, že zákon podepíše a poté Rusku nabídne nějakou dohodu o válce na Ukrajině, čímž demonstruje, že tak činí z "pozice síly". Jenže podobná strategie s Íránem nezafungovala. K jednání ho nedonutil ani bombardováním ani námořní blokádou a krize se už jen dále zhoršuje.
"Pekelné sankce" tak mohou být i trefou mimo cíl.
Miloš Balabán, Lidovky.cz