Horký podzim kancléře Merze. V Evropě se prý začíná diskutovat o jeho možném konci

Německý kancléř Friedrich Merz dorazil v neděli nečekaně do Kyjeva navzdory ruskému varování diplomatům, aby ukrajinskou metropoli, opustili s tím, že se na ni chystá masivně útočit. Německo tak potvrzuje svoji roli hlavního politického, ekonomického a vojenského podporovatele Ukrajiny. Kancléř během návštěvy ohlásil další vojenskou pomoc za více než miliardu eur (přes 24, 4 miliard korun) a též podporu těžce sužovanému ukrajinskému energetickému sektoru ruskými útoky v objemu 350 milionů eur (8,55 miliardy korun).

V současných reáliích německé politiky ale platí, že ani podpora Ukrajiny nemůže zastínit rostoucí politické trable Merze na domácí frontě, kterých není málo.

Má za sebou sérii katastrofálních volebních porážek CDU ve třech spolkových zemích ve východním Německu, které potvrdily stoupající podporu Alternativy pro Německo, skřípe to i ve vládní koalici se sociálními demokraty. A to i v tak zásadní otázce jakou je ústup od zákazu spalovacích motorů. Zatímco ministři za CDU a CSU byli pro, SPD ho chce zachovat. Německo tak nemá jasnou pozici k řešení problému, jež je pro německý automobilový průmysl zcela zásadní.

Pokračuje i deindustrializace země o čemž svědčí analýza společnosti Ernst & Young: v loňském roce zmizelo okolo 124 100 pracovních míst. Vláda se obává, že to pomáhá zvyšovat podporu AfD.

Podle aktuálního průzkumu veřejnoprávní televize ARD je s Merzem spokojeno jen deset procent Němců, což je nejhorší hodnocení v průzkumech prováděných od roku 1997. A s vládou je též spokojena pouhá desetina voličů.

Vlivný web Politico, který je pozorně čten v bruselské centrále Evropské unie, dokonce přinesl informaci z evropských kuloárů, že se v nich začíná diskutovat o možnosti Merzova sesazení v následujících měsících. Dvě evropské vlády měly dokonce uspořádat interní zasedání, aby projednaly, co by konec Merze na postu kancléře znamenal pro tvorbu politiky EU.

To je ovšem pro tuto chvíli spíše jen hypotetický scénář. Německý politický mainstream, finanční a ekonomické kruhy budou určitě Merze držet, jak jen to půjde. Nelze ovšem vyloučit, že rostoucí nespokojenost s politikou kancléře povede k výrazným vnitropolitickým turbulencím, které mohou znásobovat rostoucí ekonomické problémy země, která se už nachází v silné ekonomické recesi.

Výrazně tomu napomáhá i zhoršená geopolitická situace. Válka s Íránem i válka na Ukrajině vytváří tlak na růst cen ropy a plynu, což negativně dopadá i na Německo, které kvůli rostoucím cenám energií dál ztrácí svoji konkurenceschopnost na globálním trhu.

Ani na "ukrajinském směru" to nevypadá pro Merze jednoznačně. Zatímco mnoho Němců nadále vyjadřuje obavy z možného ruského útoku na území NATO, stále více jich vyjadřuje obavy z poskytování vojenské pomoci Ukrajině. 42 procent Němců uvedlo v záříjovém průzkumu ARD, že vojenská podpora Ukrajiny zachází příliš daleko– což je dosud nejvyšší podíl. Odpor vůči vojenské podpoře Ukrajiny je obzvláště rozšířený v bývalém východním Německu, kde je AfD nejsilnější. Kancléř musí v této souvislosti pozorně sledovat vývoj ve Francii. Favoritka nacházejících prezidentských voleb Marine Le Penová se již nechala slyšet, že požaduje úplné zastavení finanční podpory Ukrajině.

Podpora Ukrajiny a udržení její funkčnosti v nadcházejících týdnech a měsících pod ruským tlakem je pro Merze zásadní otázkou. Jakýkoliv výsledek války, který by mohl být pro Ukrajinu nevýhodný – a rozhodně se nemůže spolehnout na Washington, že by byl zásadně proti – může znamenat přiblížení jeho politického konce.

V každém případě čeká Merze hodně horký podzim.

Miloš Balabán, Lidovky.cz