Hrozí migrační ztroskotání?

Příliv nelegálních migrantů do střední Evropy hlavně ze Sýrie signalizuje vážnou krizi. Počátkem minulého týdne prohlásil rakouský kancléř Karl Nehammer, že migrační politika Evropské unie ztroskotala. Podle něj stále neexistuje silná ochrana unijních vnějších hranic a skutečný stav problému je přehlížen.

Popisuje to realitu. Balkánská uprchlická trasa se zjevně stává "uprchlickou dálnicí". Ředitel služby cizinecké policie Milan Majer uvedl, že Syřané z Turecka se dali na pochod a slovenský policejní prezident Štefan Hamran označil readmisní dohody o vracení ilegálních migrantů za cár papíru s dovětkem, že pokud by Slovensko začalo brát zpět všechny migranty na hranicích s Českem, nezvládlo by to. Maďarsko zaujalo vůči Slovensku stejný postoj.

Převaděčské gangy vycítily šanci a nedostatečné střežení vnější unijní hranice a laxnost k migraci na Balkáně vyhodnotily jako příležitost. Že se jedná o závažný problém naznačují slova ministra vnitra Rakušana, že Česko chce jednat se zeměmi západního Balkánu "partnersky ale důrazně". Jde o vystavení stopky převaděčskému byznysu. Vždyť taxa za jednoho nelegálního migranta se pohybuje od 500 do 5 tisíce eur (12-120 tisíc korun) a v Česku jich už letos bylo zadrženo přes 14 tisíc.

Majer v Právu uvedl, že česká cizinecká policie je na uprchlickou vlnu připravena. Od roku 2015, kdy byla Evropa vystavena milionové migrační vlně došlo k jejímu posílení, hlavně novými technickými prostředky. Jenže i přesto je nutné na střežení hranic nasadit i příslušníky armády a celní správy. Česko ležící uvnitř Schengenu zatím stálo měsíční nasazení policie 110 milionů korun a náklady na přikrytí hranice budou v příštích týdnech dále stoupat.

Bezpečnostní situace se navíc může rychle zhoršit. Stačí si představit scénář, že Německo uzavře kvůli přílivu nelegálních migrantů své hranice. Bavorsko už zintenzivňuje namátkové kontroly na hranicích s Českem a Rakouskem, které platí do odvolání.

Pokud bude nápor migrantů pokračovat, a přes všechno úsilí se úplně nepodaří kvůli složitému terénu mít hranici se Slovenskem úplně pod kontrolou, mohla by výrazně stoupnout míra bezpečnostního ohrožení. Vždyť 99 procent uprchlíků cestuje na falešné doklady, a tudíž se dá jen těžko zjistit, zda se mezi nimi neskrývají třeba radikální islamisté.

Klíč k tomu, aby uprchlická krize neeskalovala drží i turecký prezident Erdogan, který začíná opět pouštět syrské uprchlíky z Turecka do EU, protože nevraživost vůči nim ze strany turecké populace z důvodů ekonomické krize stoupá. 6 miliard eur od Unie na jejich zadržování na tureckém území už asi nestačí. Je třeba jednat o navýšení a dost možná o dalších tureckých požadavcích.

Erdogan na pražském summitu Evropského politického společenství vyjádřil ochotu Evropě s migrační vlnou pomoci. Spoléhat se na to ale úplně ve světle minulých zkušeností nemůžeme. 

Miloš Balabán, Právo