Jak číst signál z paluby Air Force One? Svět přihlíží Trumpovu balancování mezi mírem a válkou

Americký prezident Donald Trump na zpáteční cestě do Washingtonu ze své návštěvy v Pekingu prohlásil, že by si čínský lídr Si Ťin-pching přál znovuotevření Hormuzského průlivu a že souhlasí s tím, aby Írán neměl jadernou zbraň. Jenže to není nic převratného, Čína takové prohlášení učinila už dříve.

Íránský velvyslanec v Číně před Trumpovou návštěvou zdůraznil, že uzavření Hormuzského průlivu nemá být vnímáno jako krok proti legálnímu obchodu nebo zájmům strategických partnerů, ale jako reakce na vnucenou válku ze strany USA a Izraele. Írán prostě vnímá blokádu průlivu jako páku při jednáních s USA. Mohl by se tak Teherán této páky vzdát pod tlakem Pekingu?

Analytici portálu Middle East Eye k tomu uvedli, že Si je zdrženlivý investovat svůj politický kapitál do ovlivňování Teheránu nad rámec svých úzkých zájmů v regionu. Navíc nechce být vnímán jako někdo, kdo se spojuje s USA.

Podobně na tom může být i Trump, kterému je proti mysli, aby se vytvořil dojem, že je závislí na čínské pomoci.

Trhy jsou ovšem z nečitelné situace nervózní: cena ropy Brent v pátek prudce vzrostla a prodávala se za 108 dolarů za barel. Experti varují před prohloubením energetické krize. Ceny benzínu v USA se od začátku konfliktu zvedly o padesát procent a nyní už atakují "psychologickou" hranici pěti dolarů za galon.

Prohlubují se obavy i ve světě, Od počátku března do konce dubna se globální zásoby ropy snižovaly přibližně o 4,8 milionu barelů denně, což je největší snížení zásob v historii pozorování Mezinárodní energetické agentury. Podle ní již v červnu může globální systém dosáhnout "úrovně provozního stresu" a do září téměř minimální úrovně rezerv potřebných pro provoz plynovodů, rafinerií a exportní infrastruktury. Popravdě řečeno v klidu by asi neměli být cestovní kanceláře se svými leteckými zájezdy k moři…

Trump už v pátek ráno čínského času v příspěvku na své sociální síti Truth Social napsal, že jeho vojenská kampaň proti Íránu "bude pokračovat!". Následoval ho další vzkaz: "Pro Írán tikají hodiny a měli by se raději dát do pohybu, a to RYCHLE, jinak z nich nic nezůstane". V sobotu se pak sešel se svým národně-bezpečnostním týmem k projednání dalšího postupu.

Je ale vojenská eskalace správným receptem, jak konflikt ukončit? Vždyť američtí vojenští představitelé přiznávají, že mají obavy z toho, že Írán již obnovil přístup k většině raketových základen a odpalovacích zařízení, a to i v podzemí. Týká se to i 30 základen podél Hormuzského průlivu, což ohrožuje americké válečné lodě. Íránští představitelé se už nechali slyšet, že na obnovení bojů jsou připraveni.

Jedna věc by proto neměla uniknout pozornosti. Trump vyslal do Teheránu ještě jeden signál z paluby Air Force One, když se vracel z Pekingu domů: je otevřený k jednání o dvacetiletém zastavení íránského jaderného programu. Nepožaduje tedy už jeho úplný zákaz, ale moratorium. Mohl by to být základ kompromisu k mírové dohodě a ukončení války?

V každém případě "hra o Írán" pokračuje pondělním oznámením Trumpa, že odložil obnovení amerických úderů na něj na neurčito, protože probíhají "vážná jednání."

Po 12 týdnech války tak zůstává jedinou jistotou nejistota v co může konflikt vyústit. 

Miloš Balabán, Lidovky.cz