Jak přežít. Raketový závod s Ruskem je pro Ukrajinu i Evropu těžkou zkouškou

Týden po summitu NATO v Ankaře se na pondělní schůzce koalice ochotných v Paříži dohodlo devět evropských zemí, včetně Francie, Německa a Británie, na vytvoření integrované koalice proti balistickým raketám společně s Ukrajinou. Cílem je vyvinout společnou protiraketovou obranu. Jedná se ovšem o běh na hodně dlouhou trať.

Evropa s Ukrajinou nemá dostatečné kapacity ochrany proti balistickým raketám, což názorně ukazují ruské raketové útoky na Ukrajině. Při jednom z posledních raketových útoků Moskva odpálila na Kyjev 29 balistických raket a žádná z nich nebyla zachycena protiletadlovými systémy.

Nejúčinnější ochranou proti nim je americký raketový systém Patriot, jenže na jeho dostupnost už se Ukrajina ani Evropa spoléhat nemohou. Konflikt s Íránem dramaticky vyčerpává americké zásoby raket používaných v systému.

Podle odhadu Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu Pentagon už spotřeboval polovinu svých zásob v boji proti Teheránu. Doplnit se je podaří až v roce 2028.

Pro Ukrajinu může být povzbuzením, že americký prezident Donald Trump přislíbil na summitu Kyjevu udělení licence na výrobu patriotů. Bylo to ale řečeno s nádechem ironie v hlase. Podle Trumpa si teď už Ukrajinci "nebudou moci stěžovat, že jim neposkytujeme dostatek raket".

Faktem ovšem je, že výroba není vůbec jednoduchá. Na prvním místě je nutné se ptát, zda má k tomu Ukrajina technické schopnosti. Navíc závisí na bezchybném fungování dodavatelského řetězce, v němž je zapojeno několik stovek společností.

Obtížnost dokládají zkušenosti Německa a Japonska, které dosud jako jediné získaly od USA licence na výrobu patriotů. Německo jí od roku 2022 stále ještě ladí a Japonsku trvalo téměř tří roky, než vytvořilo první prototyp rakety. V obou případech se také jedná o země, které nejsou ve válečném stavu.

Závod s časem Ukrajina v této chvíli prohrává, neboť podle odhadu expertů je Rusko schopno za rok vyrobit až 1400 balistických raket. Požadavek ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského aby Ukrajina do zimy obdržela 300 raket do patriotů je přitom spíše nereálný.

Bývalý velitel ukrajinské armády a nynější ukrajinský velvyslanec v Británii Valeryj Zalužnyj proto v článku pro britský list The Telegraph 8. července varoval, že "raketové závody" přestávají mít smysl a bylo by dobré se spíše soustředit na kritické přemýšlení o tom, jak může vyčerpaná Ukrajina přežít v situaci, kdy se v ní hromadí vnitřní problémy, které je stále obtížnější zvládat. A nic na tom podle něj nemění ani úspěšné dronové útoky na ruskou energetickou infrastrukturu, které jsou pouze dočasným vojenským úspěchem.

Zelenskému ani evropským lídrům se to asi nečetlo lehce. Má ale diplomacie na Ukrajině vůbec nějakou šanci?

Miloš Balabán, Lidovky.cz