Jak skončí jaderný poker

Před čtrnácti lety se Praha stala středobodem světové politiky. Na Pražském hradě pronesl tehdejší americký prezident Barack Obama památnou řeč, ve které vyzval všechny země k úsilí o svět bez jaderných zbraní. Jistě to byl projev velkého idealismu. I Obama přiznal, že se toho nemusí dožít.

Nicméně o rok později opět v Praze podepsal spolu s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem smlouvu START o snížení počtu jaderných zbraní. To, že se dohodly dvě nejsilnější jaderné mocnosti dávalo naději na postupné naplnění Obamovi vize.

Zhoršování americko-ruských vztahů především kvůli Ukrajině po celou druhou dekádu ale naděje z Prahy zmrazilo. Prezident Biden sice ještě smlouvu START po svém nástupu prodloužil o pět let a sešel se s Putinem na summitu v Ženevě v červnu 2021, jenže viděno zpětně to už byla labutí píseň nějaké pragmatické komunikace mezi Washingtonem a Moskvou. Ruská invaze na Ukrajinu před rokem jí definitivně přetrhla.

Obě mocnosti jsou teď ve stavu ostrého nepřátelství. Potvrdilo se to v úterý, kdy Putin oznámil "pozastavení" smlouvy START, fakticky poslední funkční spojnice mezi USA a Ruskem.

Neznamená to, že by Rusko od ní odstoupilo, nadále funguje a teoreticky se k němu může v budoucnu vrátit. I ruské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že Moskva bude nadále respektovat limity počtu jaderných hlavic.

Přesto se nad smlouvou smráká. Definitivně vyprší už za tři roky. A lze si za současné situace představit, že dojde k nějakému jednání o smlouvě nové mezi dvěma aktéry, kteří disponují devadesáti procenty jaderných zbraní ve světě? Navíc už teď jsou zastaveny jejich vzájemné inspekce

Pokud nedojde k dohodě, poprvé od roku 1972 nebudou existovat žádné prostředky odstrašení pro dva největší světové jaderné arzenály. Hrozí nové kolo jaderného zbrojení. Signálem je vyjádření předsedy výboru pro ozbrojené síly Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu Mikea Rogerse, že nyní "nelze vyloučit žádné varianty, včetně nasazení dalších jaderných sil."

V potaz je nutné nově brát i třetího jaderného aktéra – Čínu, která svůj jaderný arzenál rychle zvyšuje. Podle expertních odhadů se s ním bude za 10-12 let početně přibližovat USA i Rusku.

S ohledem na stále houstnoucí napětí v indo-pacifické oblasti a prohlášení některých amerických činitelů, že už v této dekádě zde vypukne válka mezi USA a Čínou se tomu nelze divit. Z toho vyplývá, že i kdyby se nějakým zázrakem USA a Rusko dohodly na nové smlouvě, bez účasti Číny by ztrácela smysl.

V atmosféře nové studené války, která může eskalovat i do války horké není příznivá doba na jaderné odzbrojování. Obama je zapomenut, stejně jako Gorbačov s Reaganem s jejich "novým myšlením" před 35 lety. 

Miloš Balabán, Právo