Jakou má Izrael šanci, že zničí Hamás?

Jake Sullivan, který radí americkému prezidentu Joeu Bidenovi v bezpečnostních otázkách musel minulý týden v rychlosti opravit svůj článek "Zdroje americké moci", který psal pro respektovaný časopis Foreign Policy. Tvrdil v něm totiž, že Blízký východ je nyní klidnější ve srovnání s minulými desetiletími. Po brutálním útoku Hamásu na Izrael se ale region opět rychle proměnil v sud prachu, schopný ovlivnit celou globální politiku.

Izraelská armáda se chystá provést rozsáhlou odvetnou Američané jí slovně vyjádřili podporu, v reálu se jí ale snaží spíše brzdit. Svědčí o tom slova izraelského politika a generála ve výslužbě Binjamina "Bennyho" Gantze, který prohlásil, že židovský stát nepodlehne tlaku za zahraničí a rozhodnutí ohledně války v Gaze učiní sám.

Američané se obávají, že další konflikt vedle ruské agrese na Ukrajině spolu s vojenským zadržováním Číny už může být nad jejich síly a prezidentu Bidenovi by nepomohl v předvolební kampani.

Humanitární katastrofa v Gaze navíc jistě zesílí protiizraelské a protiamerické nálady v řadě arabských zemí, což hrozí následně ještě prohloubit už tak nemalé odcizení mezi Západem a zeměmi globálního jihu. Naznačila to už rezoluce Valného shromáždění OSN, jež vyzývá k humanitárnímu příměří v Gaze a pro níž hlasovalo 120 převážně rozvojových zemí.

Složitost situace si ale podle listu New York Times uvědomuje i izraelský premiér Benjamin Netanjahu a vojenské velení. Obávají se, že armáda uvízne v Gaze v těžkých městských bojích. Není také jasné, zda se podaří Hamás zlikvidovat. John Sawers, bývalý šéf britské rozvědky MI6 tvrdí ve Financial Times, že "šéfové izraelské bezpečnosti vědí, že cíl zničit Hamás je pravděpodobně mimo jejich dosah."

Hrozí rovněž, že na severu Izraele by se mohla otevřít druhá válečná fronta s hnutím Hizballáh. To, podporovaného Íránem, disponuje mezi 130-150 tisíci raketami, z nichž část může zasáhnout i izraelská města a vojenské základny.

Země tak stojí před těžkým dilematem. 7. října utrpěla největší masakr od dob holocaustu a je tak politicky neudržitelné, aby na něj silně nezareagovala. Na druhé straně vlivný komentátor Amos Harel v listu Ha'arec upozorňuje na to, že případný neúspěch v ofenzívě by zasadil těžký úder morálce národa. Budoucnost Izraele se dostala na jednu z dosud nejtěžší dějinných křižovatek.

Svět na tom ovšem není o mnoho lépe, vezmeme-li v úvahu řetězení vážných konfliktů - ruskou válku proti Ukrajině, bezpečnostně zhroucený Sahel, ohnisko nestability na jižním Kavkazu, a rozkymácený Blízký východ.

Miloš Balabán, Právo