Jídlo nebo topení? Otázka pro 50 milionů Evropanů

Ve Francii, Itálii, Španělsku a Portugalsku probíhají masové protesty veřejnosti proti rostoucím životním nákladům, bytové krizi a dalším sociálním problémům. Očekává se, že protesty mohou pokračovat a sílit, přičemž se k nim mohou přidat i další země.

Olej do ohně teď přilil i eurokomisař pro energetiku a bydlení Dan Jørgensen. V rozhovoru pro maďarský deník 444 uvedl, že nezranitelnější obyvatelé Evropy budou muset tuto zimu kvůli vysokým účtům za energie volit mezi jídlem nebo topením. A kolik těch Evropanů je? Asi můžeme být zaskočeni, že padesát milionů. Tedy každý devátý občan Unie…

Pro Jørgensena je to nepřijatelné, jak chce ale tento problém řešit neřekl. Jen konstatoval, že nadcházející zima by mohla být obzvláště obtížná kvůli závislosti Evropy na dovozu energií a rostoucím cenám uprostřed globálního nedostatku paliv. Dlužno dodat, že komisař už na jaře varoval, že svět vstupuje pravděpodobně do nejvážnější energetické krize v historii.

Důvod je známý: stále neukončená válka na Blízkém východě se zablokovaným Hormuzským průlivem i ochromeným průlivem Bab el-Mandeb a taktéž neukončená válka na Ukrajině.

Potvrzuje to i růst ceny zemního plynu na evropském trhu. Teď se pohybuje na úrovni okolo 98, 5 eur (zhruba 2 400 korun) za megawatthodinu, což je nejvyšší hodnota od konce roku 2022. Cena plynu se od začátku války s Íránem ztrojnásobila.

A co asi způsobuje nejen Jørgensenovi pořádný bolehlav je fakt, že teď jsou zásoby plynu v EU na historickém minimu. Minulou sobotu byly plynové zásobníky naplněny přibližně na 75 procentech, což je asi o patnáct procentních bodů méně než průměr za předchozích pět let. Velikost tohoto rozdílu je větší než roční spotřeba plynu v Belgii. A zásobníky v Německu – nejsilnější evropské ekonomice – jsou dokonce naplněny jen na 65 procent.

Situace je přitom jasná: pokud nebude možné získat plyn ze zásobníků bude se muset nakupovat více zkapalněného zemního plynu. Otázkou je, zda ho bude na trhu dost a také za jakou cenu se bude prodávat. Dodávky z Kataru stále výrazně zaostávají za předválečnou úrovní a navíc hrozí, že v případě opětovné eskalace íránského konfliktu dojde k dalšímu poškození katarské plynové infrastruktury.

Varující je, že EU nemá absolutně žádný vliv na dění na Blízkém východě, stejně jako na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten je ovšem schopen dohadovat se s Rusy na energetických "dealech" a na Evropu žádný ohled nebere.

Nejen v Bruselu tak musí s obavami hledět na další vývoj, kdy Evropu může čekat povětrnostně studená, ale politicky horká zima.

Miloš Balabán, MF Dnes