Kanadská vzpoura může USA zabolet

Souběžně s íránským dramatem, které vstoupilo do další fáze vyhlášením "nevídané ekonomické války" Spojených států proti Teheránu sledujeme i další drama v podobě hrozící obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou. Tedy zeměmi jejichž vzájemný obchod činí ročně astronomických 880 miliard dolarů (přibližně 18,16 bilionu korun).

Co je ve hře? Washington uvalil padesátiprocentní clo na dovoz kanadského zboží v hodnotě 20 miliard dolarů poté co zkrachovala americko-kanadská jednání o nalezení nějakého vzájemného kompromisu. Kamenem úrazu se stalo i to, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa snažila omezit právo Kanady na uzavírání obchodních dohod se třetími zeměmi.

Kanadský premiér Mark Carney následně prohlásil, že "nedovolíme žádnému národu, aby nám diktoval budoucnost." Trump poté poslal na sociální síti Truth Social Kanaďanům nevybíravý vzkaz: "USA budou vždy mnohem větší, bohatší a silnější než Kanada. Někdo by ty klauny měl přimět, aby se zařadili do řady." Odpovídá to dřívějším Trumpovým vyjádřením, že by se Kanada měla stát 51. státem USA. Carney ovšem našel odvahu k tomu, aby jako první západní státník odešel od jednacího stolu se šéfem Bílého domu.

Spor ale začíná eskalovat poté co Trump pohrozil, že od ledna zatíží padesátiprocentním clem všechna kanadská auta. To by ovšem přineslo destrukci automobilového průmyslu na obou stranách hranice.

Zároveň platí, že Kanada má menší ekonomiku než USA, nicméně míra vzájemné ekonomické závislosti je enormní. Kanada zajišťuje asi 60 procent ropy dovážené do USA a naprostou většinu dovozu zemního plynu a elektřiny. Severní americké státy Michigan, Vermont, Minnesota a Maine se spoléhají na kanadskou vodní energii.

Rafinerie na americkém středozápadě jsou optimalizovány pro zpracování těžké ropy s vysokým obsahem síry z Kanady, což pomáhá v USA udržovat nízké ceny benzinu. A američtí farmáři pak závisejí na kanadských dodávkách potašovaného hnojiva,

Nabubřele tak zní Trumpovo červnové vyjádření před novináři na adresu severoamerických sousedů: "Nepotřebujeme nic, co má Kanada, nepotřebujeme nic, co má Mexiko, ale oni potřebují všechno, co máme my… Nepotřebujeme jejich auta, jejich dřevo, jejich energii – nepotřebujeme nic, co mají oni." Fakta jsou prostě jiná.

I když se samozřejmě Kanada může střetnout s ekonomickými problémy, Carney má ve svém vzdoru k USA podporu veřejnosti. Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že 56 procent Kanaďanů chce, aby federální vláda zaujala tvrdý postoj a nedělala žádné ústupky.

Ve společnosti sílí i trend bojkotovat americké zboží. Carney ale přesto pootevřel dveře kompromisu: odložil oznámení odvetných opatření vůči americkým clům na 8. září. Nějaký "deal" by tak nakonec mohl být ještě uzavřen.

Jedno je ale jisté: opět se posunul práh destruktivního jednání Washingtonu vůči jeho nejbližším spojencům.

Miloš Balabán, MF Dnes