Katastrofa v Nepálu dalším vážným varováním. Klimatický systém se zřejmě dostává z rovnováhy
LN, Názor - Miloš Balabán
Katastrofální povodeň v Nepálu, která udeřila minulý týden, lze přiřadit k dalším letošním letním katastrofám v Evropě: rozsáhlým lesním požárům ve Francii a Španělsku a nevídanému suchu, které postihlo většinu starého kontinentu.
Austin Lord, environmentální expert ze Stimsonova centra ve Washingtonu, prohlásil: "Klimatická rizika se vyvíjejí rychleji, než naše schopnost posunout hranice toho, co považujeme za horizonty bezpečnosti."
Klimatický systém se zřejmě dostává z rovnováhy a klimatické změny činí přírodní katastrofy extrémnějšími a méně předvídatelnými. V Nepálu to pociťují s nebývalou silou. Himálajská oblast, nazývaná "vysoké hory Asie", kde Nepál z velké části leží, je označována za třetí světový ledový pól. Zrychlení tání obřích ledovců v této oblasti v uplynulém desetiletí je hlavní příčinou nynější katastrofy.
Finanční kompenzace
Do vysokohorských údolí dopadlo asi půl milionu tun ledu, což spustilo příval vody, kamenů a bláta. Zničeno bylo vše, co mu stálo v cestě: domy, silnice, mosty i vodní elektrárny na dvanácti přehradách. Zatím je evidováno přes devět set obětí, více než čtyři tisíce lidí je pohřešováno. Katastrofa má globální přesah: pohřešováno je téměř šest set turistů z více než 30 zemí světa. Zkáza přišla znenadání a monitorovací systémy nebyly schopné katastrofu předpovědět.
Pro velmi chudou rozvojovou zemi, kterou Nepál je, představuje katastrofa další těžkou ekonomickou ránu po ničivém zemětřesení z roku 2015. Přišel o 430 megawattů elektřiny, což napájelo stovky tisíc domácností. Řada nově budovaných elektráren je vážně poškozena – dočasně je odepsáno dalších 450 megawattů, které měly zlepšit energetickou situaci země.
V této souvislosti je možné se i ptát, zda je dostatečně promyšlené budování gigantické energetické infrastruktury v regionu s vysokým rizikem zemětřesení a negativních dopadů klimatických změn. Čína zahájila v Tibetu budování megapřehrady s vodní elektrárnou, která má produkovat obrovské množství elektřiny, a Indie jí chce následovat s podobným projektem.
Experti upozorňují, že realita výstavby – prorážení horniny dynamitem, zalévání betonu do přírodních reliéfů a ukládání vody do nádrží – může mít nechtěné následky.
Sunil Acharya, nepálský specialista na klimatickou politiku, v britském deníku The Guardian též upozornil, že Nepál se sice podílí necelou desetinou procenta na globální emisi skleníkových plynů, ale stále víc platí za krizi, kterou nezpůsobil. Konstatuje, že jeho země by se neměla zadlužovat na zotavení z katastrof, ale požadovat po bohatých zemích globálního severu finanční kompenzaci mimo rámec stávající rozvojové pomoci. Vnáší tak do globální debaty o dopadech klimatických změn další závažný problém.