Kdo bude vyjednávat s Ruskem? Brusel řeší pořádný hlavolam, ve hře je Ukrajina i Evropa sama

Henry Kissinger prý jednou položil otázku, komu má zavolat, pokud chce mluvit s Evropou. Stejnou by teď mohli vznést americký prezident Donald Trump se svým ruským protějškem Vladimírem Putinem poté co se v Evropě rozpoutala diskuse o tom, kdo by měl být hlavním evropským vyjednavačem s Ruskem při jednání o ukončení války na Ukrajině.

Dlužno dodat, že Evropa byla k takovému kroku fakticky donucena závažným obratem americké politiky směrem k normalizaci vztahů s Ruskem, kterou Trump vidí jako neúčinnější nástroj, jak Kreml přimět k vážným jednáním o míru.

Evropa chce zabránit situaci, aby se o Ukrajině a potažmo evropské bezpečnosti jednalo bez ní – zatím však platí, že hlavní vyjednávací kanál s Moskvou plně opanovali pověřenci Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner. Ti se sice s Evropou o některé informace dělí ale určitě ne o všechny.

Evropa tak už byla zaskočena schůzkou Trumpa s Putinem v Anchorage nebo poslední dohodou o dodávkách ruské nafty do USA.

Evropa by přitom už nějaký vyjednávací kanál mohla mít. V červnu vyšlo najevo, že se předseda Evropské rady António Costa nabídl jako vyjednavač s Moskvou. Šéf jeho kanceláře Pedro Lourtí dvakrát kontaktoval Putinovy zástupce a sondoval, zda by k jednání mohlo dojít.

Narazilo to na odpor francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze, kteří měli představu, že za Evropu má rozhodovat o strategii vůči Rusku trio Paříž, Berlín a Londýn – tehdy ještě s britským premiérem Keirem Starmerem.

Zkušený německý diplomat a předseda Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger položil k těmto "manévrům" tvrdou otázku: "Jak může být EU brána vážně, když takové otázky nedokáže vyřešit ani předem a důvěrně?"

Teď jsme o pět měsíců dál, jenže výběr vyjednavače spíš připomíná neoficiální konkurs, ve kterém padají jednotlivá jména s jejich plusy a minusy.

Jeden nejmenovaný unijní diplomat přitom pro web Politico shrnul situaci velmi trefně: "Nemůžeme se objevit se dvěma nebo třemi lidmi, kteří budou všichni mluvit jménem EU. Volba toho, kdo nakonec bude reprezentovat EU, bude založena na tom, co by přineslo největší hodnotu, nikoli na osobních mocenských bojích nebo narcistických preferencích."

Vyřadil tím předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou nebo unijní šéfdiplomatku Kaju Kallasovou (se kterou se nebaví ani Američané). Těžko to může být končící Macron nebo Merz. Costa se už angažovat nechce.

Podle britského severu The Telegraph evropští lídři uvažují o tom, že vyjednavačem by mohl být prezident Petr Pavel. Není to ale pravděpodobné, vyjednavač se neobejde bez dobrých vztahů s Trumpem. A tom Pavel silný není na rozdíl od finského prezidenta Alexandra Stubba, který může navíc Rusku víc rozumět s ohledem na dlouhodobé potýkání Finů s Rusy.

Stubb ke své nominaci možná učinil první krok: v úterý překvapivě telefonoval spolu s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem s Putinem. Mluvili o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Je naděje, že se tím otevírá prostor pro přímé rozhovory s evropskou účastí. Oba skandinávští politice ale zdůraznili, že při hovoru vystupovali v roli představitelů svých zemí, nikoli jako zástupci Evropy.

Dospět k nějakému konsensu ohledně výběru vyjednavače za Unii se silným vyjednávacím mandátem tudíž může být s ohledem na současné nastavení fungování Unie a její vnitřní spory ještě složité.

Jde ale o hodně: pokud v tom Unie selže bude to další hmatatelné potvrzení oslabení jejího vlivu v globální politice.

Miloš Balabán, Lidovky.cz