Konflikt na Blízkém východě ohrožuje i českou ekonomiku

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček minulý týden na setkání s místními podnikateli v Ostravě uvedl, že vláda má připravena krizový scénář na vývoj cen ropy a plynu v reakci na vývoj válečného konfliktu kolem Íránu.

První z nich označil za relativně mírný a zvládnutelný. Druhý by už podle vicepremiéra znamenal nutnost sáhnout do státního rozpočtu a třetí scénář by nastal v případě vážně hrozícího nedostatku pohonných hmot nebo jiných energií. Zatím platí cenové stropy vyhlášené vládou u benzínu a nafty, které stojí státní rozpočet přibližně miliardu korun měsíčně.

Globální ekonomická nejistota z vývoje na Blízkém východě je enormní. Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že počet zemí nucených přijmout nouzová opatření vzrostl z 55 na konci března na 76. Po dvanácti týdnech války existuje několik možností kam se bude ubírat.

První je konec příměří a obnovení americko-izraelských útoků na Írán, protože nedošlo k uzavření nějaké mírové dohody mezi Washingtonem a Teheránem. Druhou variantou je pokračování příměří a "zamrznutí" konfliktu, a nakonec nejpříznivější možnost – mírová dohoda.

Ale i v takovém případě potrvá minimálně půl roku, než se obnoví normální provoz v klíčové obchodní tepně – Hormuzském průlivu. Ovšem obnova poškozených kapacit na těžbu a zpracování ropy a plynu ve státech Perského zálivu potrvá až tři roky. A případné pokračování konfliktu časové hranice výrazně posunuje

Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tsitsikotas prohlásil, že pokud konflikt na Blízkém východě neskončí v následujících týdnech a průliv se neotevře dostaneme se na pokraj globální recese.

Už se kalkuluje se scénáři, ve kterém ceny ropy překročí 150 dolarů za barel, což by mohlo přinést i její fyzický nedostatek a narušení dodavatelských kanálů. Globální zásoby ropy se od začátku války snížily téměř o 380 milionů barelů a řada vlád "odemkla" své strategické rezervy

Další vývoj hodně závisí na strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa, který musí vnímat, že válka mu už přinesla velký pokles popularity. Ceny benzínu dosáhly v USA 4,50 dolaru za galon a kvůli tomu rychle roste inflace – poprvé za tři roky překonala v dubnu růst mezd Američanů.

Listopadové volby do Kongresu se blíží a pokračování války může republikány stát křesla.

Šéf Bílého domu zatím opět manévruje. V pondělí oznámil, že posunul na neurčito nové údery proti Íránu naplánované na úterý s dovětkem, že se teď konají "vážná jednání."

Na jaký krizový scénář české vlády dojde tudíž není jasné. Přesto platí, že v rozmezí

pouhých šesti let po covidu a válce na Ukrajině se musí stále počítat s dalším geopolitickým šokem s vážnými ekonomickými dopady.  

Miloš Balabán, Právo