Krizová premiérka

Ministryně zahraničí Liz Trussová byla zvolena předsedkyní konzervativní strany a tím i automaticky britskou premiérkou. Stala se po Borisi Johnsonovi třetí šéfkou Downing Street po brexitu.

Britové jsou ovšem vůči ní skeptičtí. Podle průzkumu YouGov pouze 12 procent očekává, že bude dobrou premiérkou, 52 procent si myslí, že špatnou. Navíc je "excentrický Boris" stále u členské základny konzervativců populární.

Trussová nastupuje do funkce v krizi. Společnost britských výrobců uvedla, že vlivem vysokých cen za elektřinu a plynu může dojít k masovému uzavírání britských průmyslových podniků s následnou hrozbou zvýšené nezaměstnanosti. Inflace je na 10 procentech a očekává se další růst. Analýza Saxo Bank varuje investory před hlubokou recesí. Trussová se navíc bude muset popasovat i se snahou skotské vlády vyhlásit další referendum o nezávislosti.

Nad novou premiérkou se vznáší i otazníky v zahraniční politice. Podle vlivného listu Politico je její nástup do funkce vnímán velmi skepticky jak v západní Evropě, tak v Bílém domě.

Hlavním důvodem je, že podporuje legislativní kroky, které umožňují zříci se části Severoirského protokolu, který měl zajistit po brexitu stabilitu na Irském ostrově a zejména zabránit vzniku tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem. V Bruselu to hodnotí jako snahu porušit mezinárodní právo a ve Washingtonu dal prezident Biden najevo, že to ohrozí těžce dosažený mír. Trussová ale Američanům vzkázala, že svůj postoj měnit nehodlá.

Z jihoevropské diplomatické komunity také zazněly obavy z impulzivnosti Trussové v zahraniční politice, což může ještě více komplikovat i již tak vyostřenou mezinárodní situaci.

Mohlo by to potvrzovat jedno vyjádření na konferenci konzervativců v Birminghamu. Moderátor se jí zeptal, zda je připravena použít jaderné zbraně, i když je to rozhodnutí, které způsobí globální zkázu. Trussová odpověděla bez emocí, že je připravena to udělat, nad čímž se zarazila i britská média.

Nicméně asi to odpovídá její tvrdé pozici vůči Rusku a ruské válce na Ukrajině. Navazuje zde na Johnsona, což se setkává s pozitivním ohlasem u politiků v zemích střední Evropy a v Pobaltí. Negativní hodnocení v Moskvě a také v Pekingu jí rozhodně vůbec nevadí.

Někteří experti, mj. i z vlivného think-tanku Chatham House, ale vyjádřili pochybnost zda politika Trussové není příliš polarizující, což by mohlo mít negativní vliv na vztahy s asijskými zeměmi - Indií, Pákistánem a Malajsií, které by si mohly připomenout tragickou koloniální minulost pod Británií v momentu rostoucích vztahů s Čínou. A dlužno dodat, že Indie rozhodně nemá v úmyslu omezovat vztahy s Ruskem.

Vést novou "globální Británii" v rozbouřeném světě není jednoduché. Uvidíme, zda na to Liz Trussová bude mít víc času než její předchůdce, když nejpozději do konce roku 2024 musí proběhnout parlamentní volby.

Miloš Balabán, Právo