Libanonské příměří ztroskotává

Cesta k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem bude ještě trnitá. K hlavním sporným bodům, které se týkají íránského jaderného programu a odblokování Hormuzského průlivu přibyla i otázka příměří v Libanonu.

Izraelci chtěli svoji operaci v Libanonu vedenou s cílem co nejvíce oslabit Íránem podporované hnutí Hizballáh od dohody oddělit. To se ale nepovedlo. Izraelská armáda spíše postupovala podle přísloví, když se kácí les létají třísky. Intenzivní bombardování zasáhlo i civilisty, počet obětí se odhaduje na tři a půl tisíce, bylo zničeno mnoho obytných domů v hlavním městě Bejrútu a v dalších městech a vesnicích.

Válečná eskalace dala Íránu důvod, aby se utvrdil ve své pozici, že bez příměří a dohody v Libanonu k celkové dohodě s Američany nedojde.

Netanjahův záměr podniknout útok na jižní předměstí Bejrútu pak představoval pro amerického prezidenta Donalda Trumpa hrozbu, že jednání s Íránci selže a jemu zůstane v ruce černý Petr. Jeho pondělní telefonát s izraelským premiérem byl tudíž velmi emotivní, padala v něm silná slova na jeho adresu a výsledkem bylo zastavení operace.

Středeční devítihodinové jednání mezi Izraelem a Libanonem ve Washingtonu přineslo dohodu na jeho "provádění" s podmínkou, že Hizballáh zastaví palbu a demontuje svou vojenskou infrastrukturu.

Američané se také zavázali, že budou pomáhat libanonské armádě posilovat její kapacitu, aby mohla kontrolovat zemi. Obě strany deklarovaly jako cíl "komplexní dohodu".

Na Blízkém východě jsme se ale mohli častokrát přesvědčit, že i když nějaké jednání signalizuje průlom, nakonec k němu nemusí dojít. Míra nesmiřitelného nepřátelství mezi Hizbaláhem a Izraelem je příliš velká.

Už ve středu došlo k dílčím ozbrojeným střetům mezi izraelskou armádou a skupinkami Hizballáhu na jihu Libanonu.

A vzápětí přišlo prohlášení vůdce Hizballáhu Naima Kásema: odmítl "imaginární příměří", které po skupině vyžaduje zastavení bojů a stažení z jižního Libanonu, zatímco Izraeli umožňuje "pokračovat v agresi", což se rovná kapitulaci.

Vyzval libanonskou vládu, aby jednání s USA zastavila.

Ta popravdě řečeno s ohledem na svou slabost moc karet v rukou nemá. A paradoxně mohou mít z pozice Hizballáhu radost i někteří politici v Izraeli.

Vždyť ministr národní bezpečnosti, krajně pravicový politik Ben Gvir, dohodu s Libanonem odsoudil a označil ji za vážnou chybu. A opoziční lídr Ja'ir Lapid kritizoval premiéra za to, že podlehl tlaku USA a za to, že se Izrael stal "plnohodnotným protektorátem USA".

Trump se tak znovu dostává do nezáviděníhodné situace. Pokud nepohne s Libanonem, jednání s Íránci se může zastavit. Drama kolem ukončování íránského konfliktu, který bude v neděli trvat již 100 dní, stále pokračuje.

Miloš Balabán, Právo