„Malý krok vpřed". Proč sonduje Německo možnost obnovení dialogu s Ruskem?

Minulou sobotu se poprvé od zahájení ruské invaze proti Ukrajině sešli na půdě OSN ministři zahraničí Ruska a Německa Sergej Lavrov a Johann Wadephul. Setkání iniciovali Němci a bylo připraveno narychlo.

Jakou měli motivaci? Berlín může pociťovat, že mu v globální politice ujíždí vlak. V červnu nezískal křeslo nestálého člena Rady bezpečnosti OSN. Stejně jako zbytek Evropy je pouze divákem při vyjednávání amerického prezidenta Donalda Trumpa o řešení války na Ukrajině. A nemá šanci ovlivnit jednání o ukončení íránského konfliktu.

Německý kancléř Friedrich Merz se též již podruhé nezúčastnil Valného shromáždění. Letos kvůli vnitropolitickým turbulencím vyvolaných nárůstem voličské podpory Alternativy pro Německo. V Německu i proto sílí hlasy požadující, aby se jednalo s Ruskem o možnostech, jak ukončit válku na Ukrajině.

Sám Wadephul ovšem v rozhovoru s televizní stanicí ZDF přiznal, že ho řada ministrů zahraničí z Evropy, požádala, aby byl otevřený rozhovorům s Ruskem, "neboť v určitém okamžiku se musí s Ruskem obnovit přímý dialog".

Dvacetiminutová schůzka s Lavrovem mohla být ale pouze sondáží a snad i vzkazem domů, že se s Ruskem jedná. Vzájemné vztahy se ovšem nachází na bodu mrazu. Berlín obvinil Moskvu z incidentu na letišti v Lipsku kde byl nalezen dron s výbušninami, Z ruské strany na adresu Německa zaznívá, že se podporou Ukrajiny ubírá cestou "militarismu a revanšismu".

Waldephul tak pouze Lavrovovi přednesl německé postoje k Ukrajině, varoval Rusko kvůli incidentu v Lipsku, i když Moskva za něj vinu odmítá a otevřel otázku vývozu ukrajinského obilí přes zablokované Černé moře.

Ředitel vlivné Německé rady pro zahraniční vztahy Thomas Kleine-Brockhoff přesto označil Wadephulovo jednání s Lavrovem za "malý krok vpřed". Odůvodnil to tím, že zapadá do úsilí Evropanů, aby vůbec měli místo u jednacího stolu během jednání o příměří na Ukrajině, o což se zatím snaží bez úspěchu.

Bude nějaký dialog pokračovat? Wadephul k němu možná otevřel dveře opatrnou podporou účasti ruského prezidenta Vladimíra Putina na summitu G20 v Miami v prosinci, kam ho pozval Trump. Podle ministra by měla pozvánka sloužit jako lakmusový papírek ochoty Kremlu začít seriózně vyjednávat o ukončení války na Ukrajině.

Je ale zjevné, že pokud Německo s Evropou chce mít svoje místo u globálního diplomatického stolu při vyjednávání o konci války na Ukrajině bude to vyžadovat víc než jen dílčí diplomatickou improvizaci.

Ve hře je totiž i možnost třístranného setkání Trumpa, Putina a čínského lídra Si Ťin-pchinga na listopadovém summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství v čínském Šen-čenu. Výsledek partie mocností bez Evropy by pro ni a potažmo pro Ukrajinu nemusel být úplně pozitivní. 

Miloš Balabán, Lidovky.cz